Nadchází doba úroků

Jedna vlaštovka jaro nedělá a jeden měsíc normálního růstu počtu pracovních míst a stoupajících cen ve Spojených státech ještě neznamená, že se americká centrální banka nadále neobává hospodářských obtíží a deflace. Přijde však čas, kdy světové úrokové sazby začnou stoupat, poněvadž se centrální bankéři budou připravovat na boj s rostoucí inflací.

Ať už tato chvíle nastane kdykoliv - letos na podzim, v roce 2005, v roce 2006 či v roce 2007 -, budou se Amerika i globální ekonomika potýkat s finanční zranitelností, která odráží úspěch monetárních pobídek při zpomalování poklesu výroby a mírnění nezaměstnanosti v posledních třech letech. Krátkodobé úrokové míry jsou úžasně nízké: pouhá 2% v eurozóně, pouhé 1% v USA a nula v Japonsku. Expanzivní monetární politika byla úspěšná, ovšem pouze v tom, že stlačila úrokové míry na historická minima - a v tom, že přesvědčila investory, že náklady na půjčky zůstanou na současné úrovni ještě dlouhou dobu.

Hlavním výsledkem monetárního stimulu bylo zvýšení cen aktiv: jsou-li úrokové míry velmi nízké a očekává-li se, že velmi nízké zůstanou, pak se vše, co nese nějaký výnos, dividendu či rentu, stává atraktivnějším - a potažmo v peněžním vyjádření cennějším. To vysvětluje velké rozdíly mezi současnými cenami nemovitostí v USA, akcií v New Yorku, Londýně a Frankfurtu i dlouhodobých obligací po celém světě s tím, co by člověk za normálních okolností pokládal za jejich elementární hodnotu.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/DktZJKk/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.