1

Uzavře se Amerika?

CAMBRIDGE – Spojené státy se utápějí v debatách o přistěhovalectví. Stát Arizona nedávno uzákonil legislativu, která podněcuje místní policii, aby prošetřovala přistěhovalecký status lidí legitimovaných z jiných důvodů – a vyžaduje, aby imigranti na vyžádání předkládali důkaz o svém právním statusu.

Obamova administrativa podrobila tento zákon kritice, církevní skupiny ho označily za diskriminační a federální soud vydal dočasné nařízení, v němž konstatuje, že přistěhovalectví je federální téma. Bez ohledu na výsledek právního sporu se však ukázalo, že arizonský zákon si získal popularitu i v dalších státech a vystihuje rostoucí důležitost přistěhovalectví jakožto politického tématu.

Kdyby se USA obrátily do sebe a podstatně imigraci omezily, mělo by to vážné důsledky pro postavení Ameriky ve světě. Při současných úrovních imigrace je Amerika jednou z mála rozvinutých zemí, které se možná vyhnou demografickému poklesu a udrží si svůj podíl na světové populaci, avšak to by se mohlo změnit, pokud reakce na teroristické akce nebo veřejná xenofobie povedou k uzavření hranic.

Obavy z dopadu přistěhovalectví na národní hodnoty a soudržné vědomí americké identity panují už od prvních let existence národa. „Strana nic nevím“ byla v devatenáctém století postavena na odporu vůči přistěhovalcům, obzvláště proti Irům. Od roku 1882 byli ze společnosti vyřazováni Asiaté a po přijetí zákona o omezení imigrace v roce 1924 se příliv přistěhovalců na čtyři desítky let zpomalil.