0

Čínské disputace

CAMBRIDGE: Hřmění a blesky mezi Čínou a Tchajwanem sice nedávno přivolaly zájem celého světa, ale čínská ekonomika je připravena znovu si vydobýt centrum pozornosti. Přední ekonom Světové banky, Joseph Stiglitz, totiž Čínu nedávno vyzval, aby se dále držela své “žebrácké” strategie, bez ohledu na to, že je zemí s obchodním přebytkem, disponuje obrovskými reservami, jen malým zadlužením a její růst dosahuje více jak 7%. Je proto myšlenka páně Stiglitze na devalvaci správnou odpovědí na současné čínské potíže a je to vůbec dobrá myšlenka pro celosvětovou ekonomiku? Rozhodně ne.

Větší země normálně nemohou očekávat, že by se mohly ekonomicky zotavit na úkor zbytku světa; naopak, musejí samy nalézt cesty, jak zvýšit svoji vlastní domácí poptávku. Rozpočtové deficity a tisky peněz, krátkodobě účinné prostředky, však dávají jen částečné odpovědi na všechny problémy. Slavný Tung Tsu ve svém díle Umění války radí velitelům: ”jste-li obklíčeni, prchněte!” Celkem dobrá rada pro dnešní čínské vedení. Čína, se svým převelikým státním sektorem a všeprostupujícími restrikcemi snad úplně všeho, totiž má jen jednu jedinou volbu: radikální transformaci svého hospodářství.

Zvěsti o špatných vyhlídkách Číny se hojně šíří a všeobecně se očekává, že cosi se nezbytně musí během příštího roku stát. Samozřejmě, to něco se neodehraje před 50. výročím Maovy revoluce, jenž připadá na letošní říjen, ale lze to očekávat jen záhy poté. Stálým středem zájmu je v Číně ztráta dynamiky ekonomického růstu – klesl na “pouhých” 7,1% - to vedle deflace, nedostatku důvěry části domácností, které pocítí dopad hrozivých restrukturalizačních problémů státních podniků, a nakonec i ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti. Jestliže ale rozpočtové deficity dostatečně nezapůsobí a nedostanou hospodářský růst tam, kde by jej čínští vůdcové chtěli mít, a pokud měnová politika nevykouzlí podobný efekt, pak proč tedy nezkusit devalvaci?

Současný čínský bilanční přebytek a růst vývozu skutečně poklesnul. To částečně odráží vlivy agresivních exportních strategií dalších asijských ekonomik, kde kolaps domácí poptávky vyvolal dumping vývozních cen, jež poklesly mnohem více, než kdy mohly díky pouhému zvýšení konkurenceschopnosti. Ovšem konkurenceschopnost je věru samostatná otázka.