Chiméra ruské plynové moci

Rusko zahájilo rok 2006 zastavením vývozu zemního plynu na Ukrajinu, když její vláda odmítla platit čtyřikrát vyšší subvencovanou cenu. Krize na Ukrajině, kde mnohá průmyslová odvětví ze sovětské éry závisí na levném ruském plynu, se brzy rozšířila do Evropy, která spotřebovává 80% ruských vývozů plynu, jakmile Ukrajina začala produkt odklánět z plynovodu, který prochází přes její území.

Je ironické, že rok 2006 je rovněž chvílí, kdy Rusko přebírá předsednictví ve Skupině osmi (G8) průmyslových zemí, která se má sejít letos na jaře v Moskvě. Nepravděpodobným tématem, jež ruský prezident Vladimir Putin pro konferenci zvolil, je energetická bezpečnost.

Ačkoli Rusko už není globální supervelmocí, jeho ohromné zásoby ropy a plynu z něj dělají energetickou supervelmoc a Putin je podle všeho rozhodnut touto kartou hrát. Ropa přináší poněkud méně ekonomické moci než plyn, protože jde o zastupitelnou komoditu a výpadky v dodávkách lze vyrovnat nákupy na světových trzích. Plyn je ovšem drahé přepravovat, neboť závisí na nákladných plynovodech či zařízeních na zkapalňování plynu, jež nelze rychle nahradit, když se přísun přeruší.

https://prosyn.org/xek1PKMcs