Neblahá tání

MOSKVA – Sovětský svaz a mírnějším způsobem i Spojené státy během studené války vnutily aktivitě států a společností vnější meze, takže „zamrzly“ dlouhotrvající konflikty mezi menšími zeměmi. Po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech začaly tyto konflikty opět „rozmrzat“.

Sílilo pnutí mezi etniky a první zemí, v níž propukl konflikt, byla Jugoslávie. Krátce nato se rozhořel spor mezi Arménií a Ázerbájdžánem a následovaly boje v Podněstří a Čečensku. Zatímco některé konflikty se řešily (Západ nakonec vojensky zasáhl v bývalé Jugoslávii a Rusko téměř deset let bojovalo v Čečensku a vynutilo si mír v Podněstří), jiné, například mezi Arménií a Ázerbájdžánem, opět jednoduše zamrzly.

Naštěstí nevybuchly všechny potenciální konflikty. Sovětský svaz se oproti mnoha jiným impériím nepropadl do násilí – výsledek budící dojem, že jej stěží může dostatečně vysvětlit cokoli jiného než boží zásah či obrovské štěstí. Vzdor sílícím nacionalistickým sentimentům a vzájemné podezíravosti se i zemím střední a východní Evropy podařilo vyvarovat se střetu, díky urychlenému přijetí do NATO a do Evropské unie.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/lLkFP1O/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.