0

O guatemalských zločinech: případ Myrny Mackové

Mezinárodní tlak podpořil mírové dohody z roku 1996, které ukončily mnoholetou guatemalskou občanskou válku, a povzbudil Guatemalu, aby se vydala na cestu demokracie. Ovšem aby se Guatemala mohla těšit z plodů nové doby, nesmí globální snahy polevit. Bez jejich pomoci totiž země nezíská dostatek právní, soudní i politické odvahy, aby se dokázala vypořádat se svou minulostí.

K této minulosti patří i brutální vražda mé sestry Myrny Elizabeth Mackové-Changové, k níž došlo v roce 1990. V té době byla Myrnina vražda symbolem ukrutnosti šestatřicetileté občanské války, během níž vládní síly zabily na dvě stě tisíc Guatemalců. Dnes je ztělesněním nesplněných slibů naší demokracie. Dvanáctileté soudní martyrium v případu mé sestry podtrhuje neústupnost, a nikoli ústup, starého pořádku.

Myrna byla antropoložkou a studovala populace Mayů a dalších původních obyvatel Guatemaly, již byli během nejhorších let občanské války nuceni opustit domovy svých předků. Navštěvovala odlehlé oblasti a poslouchala vesničany vypravovat o tom, jak "jejich země lehá popelem". O tom, co viděla a slyšela, podávala zprávy. Stala se tak nepřítelem státu, neboť její práce odhalovala barbarskou politiku státu uplatňovanou vůči vyhnaným populacím, ukazovala zásahy státu v jejich pravém světle a požadovala obnovu základních lidských práv.

Myrna byla antropoložkou, ale armáda v její práci nespatřovala nic vědeckého. Tajná policie v ní viděla "vnitřního nepřítele". Krátce poté, co vydala svou první studii, začaly ji vládní bezpečnostní síly vyšetřovat. Jedenáctého září roku 1990 pak Myrnu před budovou, kde pracovala, dva muži sedmadvaceti ranami nožem ubodali k smrti. Vinicio Cerezo, tehdejší hlava státu, později oznámil soudu, že vláda se na Myrnu "zaměřila" proto, že podle zpráv tajné služby její práce ohrožovala protipovstalecké aktivity.