0

Argumenty pro fiskální stimul

CAMBRIDGE – Vlády zemí z celého světa dnes připravují mohutné fiskální stimulační balíky, které vyvolají rozpočtové schodky, jaké nemají v době míru obdoby. Ve Spojených státech letos fiskální deficit pravděpodobně přesáhne 10% HDP. Podstatnou část zvýšeného deficitu přitom bude mít na svědomí široká paleta nových vládních výdajů.

Za normálních okolností bych se stavěl proti tomuto vzestupu rozpočtového deficitu a vyšší úrovni vládních výdajů. Když se ekonomika blíží plné zaměstnanosti, mohou vládní půjčky určené k financování rozpočtových deficitů vytlačovat soukromé investice, které by zvýšily produktivitu a životní úroveň. Rozpočtové deficity automaticky zvyšují vládní dluh a vyžadují vyšší daně v budoucnu za účelem splácení úroku z tohoto dluhu. Výsledné vyšší daňové sazby pokřivují ekonomické stimuly a tím oslabují budoucí hospodářskou výkonnost.

Určitá míra vládních výdajů je samozřejmě žádoucí či nezbytná. Zvýšení vládních výdajů však často znamená marnotratné utrácení, které vytváří menší hodnotu, než jakou by za stejné množství dolarů získali spotřebitelé.

Dnes jsou však vyšší vládní výdaje a s nimi spojený vzestup fiskálního deficitu ospravedlnitelné jako nezbytný nástroj k řešení hospodářského poklesu – což je výrazná změna oproti spoléhání se na monetární politiku jako v případě předchozích recesí. Proticyklická fiskální politika se do značné míry zdiskreditovala kvůli prodlevám při zavádění fiskálních změn a chabé reakci domácností na dočasné daňové škrty. Centrální banka naopak dokázala snížit úrokové sazby rychle, což vedlo ke zvýšení výdajů domácností a firem prostřednictvím celé řady kanálů.