Až se rozzáří léto, měli bychom si najít chviličku a uvážit stinnou stránku slunce. Ač zdroj všeho života na Zemi, slunce je též gejzírem environmentálních karcinogenů. Konkrétně, dnes už víme, že sluneční ultrafialové záření je prvotní příčinou většiny typů rakoviny kůže.
Rakovina kůže, dlouho považovaná za nepříliš závažnou hrozbu pro veřejné zdraví, se dnes už stala epidemií. Ve Spojených státech se letos podle odhadů objeví 90 tisíc případů zhoubného melanomu a přes milion případů nemelanomové rakoviny kůže. Melanomy zapříčiní osm tisíc úmrtí a ostatní typy rakoviny kůže usmrtí další dva tisíce lidí. Melanom je dnes u žen ve věku od 24 do 35 let nejčastější rakovinou. Přestože kdysi šlo o nemoc mužských padesátníků a šedesátníků, není neobvyklé, že se bazocelulární či spinocelulární karcinom vyvine u ženy mezi dvaceti a třiceti lety.
Zatímco se výskyt rakoviny kůže dramaticky zvyšoval, rozrostly se též naše vědomosti o jejích příčinách. Už přes padesát let je podezřelou příčinou číslo jedna sluneční ultrafialové záření. Nepřímé důkazy o spojitosti přinesly epidemiologické údaje z Austrálie, pokusy na zvířatech prováděné s umělými zdroji ultrafialového světla a vznik rakoviny kůže u jedinců s genetickou neschopností korigovat poškození DNA způsobené ultrafialovým zářením. Novější práce prokázaly příčinnou souvislost mezi sluncem a rakovinou kůže na molekulární a buněčné úrovni.
Ultrafialové záření způsobuje specifické a jedinečné mutace genu potlačujícího nádory, takzvaného tumor supresorového genu, jenž vytváří protein označovaný p53. Tento protein se podílí na procesu zvaném apoptóza, při němž poškozené buňky páchají „sebevraždu", aby měly jistotu, že se jejich vadné geny nepřenesou na dceřiné buňky. (Jde zřejmě o první známku toho, že sebeobětování by mohlo být přirozenou lidskou vlastností!) Poškozená sluncem, avšak neschopná sebezničení, mutovaná buňka se množí na úkor normálních okolních buněk, čímž vzniká předrakovinné bujení, jež může vyústit v rozvinutý spinocelulární karcinom.
Jak ale máme lidi o rakovině kůže a její prevenci poučit? Stane-li se naším hlavním poselstvím „navždy se vyhýbejte slunci", budeme odsouzeni k neúspěchu. Snižovat četnost výskytů rakoviny kůže vytvářením kultury jeskynních lidí je nereálné.
Při provádění osvěty veřejnosti navíc stojíme proti ohromným silám: kulturním idolům, jež jsou bronzové jako sochy v Louvru, prostému potěšení z pobytu na slunci a
zdánlivým
sčítajícím se zdravotním přínosům ultrafialového záření. Zřídkavost bledých herců, hereček, šéfů firem i politiků potvrzuje, že snědá pokožka se neztotožňuje s lopotou dělnické třídy, jak tomu bylo v minulosti, nýbrž se zdravím, bohatstvím a mocí.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Obchodníci s umělým opalováním slibují, že ultrafialové paprsky vyzařované jejich stroji způsobují menší újmu než přirozený sluneční svit. V obou případech je snědá barva pokožky tělesnou reakcí na poranění. Kolem buněčného jádra se shlukují mikroskopické pigmentové částice, produkované kožními pigmentovými buňkami, aby před pustošivými paprsky zastínily DNA a zabránily mutaci. Není podstatné, zda ultrafialové záření vycházelo ze žárovky nebo z hvězdy.
Ultrafialové záření, ať přírodní či umělé, způsobuje předčasné stárnutí pokožky. Je nevyhnutelnou ironií, že dospívající lidé a mladé ženy vyhledávají možnost se opálit, aby vypadali atraktivněji, avšak za jeden dva okamžiky oslnivosti pak celý život platí předčasnými vráskami, hlubšími i jemnějšími, a unaveně vyhlížející pletí. Mladí lidé se považují za nesmrtelné, a proto je od solárií neodradí ani upozornění na marnění života, natož varování před rakovinou.
Obtížnost provádění veřejné osvěty ohledně příčin rakoviny kůže však nezmenšuje naši povinnost dělat, co se dá. Existuje dost jiných onemocnění, u nichž nemáme ponětí, co je způsobuje. V případě rakoviny kůže víme velice dobře, jak jí předcházet - a prevence je vždy snazší než léčba.
Dobrým začátkem je zajistit, aby veřejnost měla přístup ke korektním informacím. Významný zdroj dezinformací představuje pseudověda a omlazovací průmysl, avšak škodlivě mylné informace často šíří také internet. Je s podivem, že u pacientů se internet těší stejné míře věrohodnosti jako televize u spotřebitelů: „Četl jsem to na webu, takže to musí být pravda."
Zároveň by solária měla podléhat regulaci. Zatímco holiči, kadeřníci, řidiči taxi, majitelé barů i lékaři často musí mít koncesi, pro provozování solária se povolení vyžaduje jen zřídka. Žádná z výše jmenovaných profesí ovšem nevystavuje vědomě své zákazníky potvrzenému environmentálnímu karcinogenu. Dokud se opalovací branže nerozhodne dohlížet sama na sebe, zákazníci by se měli vyhýbat žárovce a využít sprej: zvolte umělé samoopalování.
Rakovina kůže, onemocnění, jemuž se lze bránit, by se měla stát předmětem široké osvětové kampaně podobné kampaním proti kouření, které už v mnoha zemích nesou plody. Vědecký výzkum nejpřístupnějšího z lidských orgánů bude navíc stále přicházet s novými léčebnými postupy a způsoby prevence, které by se mohly reálně prokázat jako vhodné i u jiných druhů rakoviny.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Iran’s mass ballistic missile and drone attack on Israel last week raised anew the specter of a widening Middle East war that draws in Iran and its proxies, as well as Western countries like the United States. The urgent need to defuse tensions – starting by ending Israel’s war in Gaza and pursuing a lasting political solution to the Israeli-Palestinian conflict – is obvious, but can it be done?
The most successful development stories almost always involve major shifts in the sources of economic growth, which in turn allow economies to reinvent themselves out of necessity or by design. In China, the interplay of mounting external pressures, lagging household consumption, and falling productivity will increasingly shape China’s policy choices in the years ahead.
explains why the Chinese authorities should switch to a consumption- and productivity-led growth model.
Designing a progressive anti-violence strategy that delivers the safety for which a huge share of Latin Americans crave is perhaps the most difficult challenge facing many of the region’s governments. But it is also the most important.
urge the region’s progressives to start treating security as an essential component of social protection.
Až se rozzáří léto, měli bychom si najít chviličku a uvážit stinnou stránku slunce. Ač zdroj všeho života na Zemi, slunce je též gejzírem environmentálních karcinogenů. Konkrétně, dnes už víme, že sluneční ultrafialové záření je prvotní příčinou většiny typů rakoviny kůže.
Rakovina kůže, dlouho považovaná za nepříliš závažnou hrozbu pro veřejné zdraví, se dnes už stala epidemií. Ve Spojených státech se letos podle odhadů objeví 90 tisíc případů zhoubného melanomu a přes milion případů nemelanomové rakoviny kůže. Melanomy zapříčiní osm tisíc úmrtí a ostatní typy rakoviny kůže usmrtí další dva tisíce lidí. Melanom je dnes u žen ve věku od 24 do 35 let nejčastější rakovinou. Přestože kdysi šlo o nemoc mužských padesátníků a šedesátníků, není neobvyklé, že se bazocelulární či spinocelulární karcinom vyvine u ženy mezi dvaceti a třiceti lety.
Zatímco se výskyt rakoviny kůže dramaticky zvyšoval, rozrostly se též naše vědomosti o jejích příčinách. Už přes padesát let je podezřelou příčinou číslo jedna sluneční ultrafialové záření. Nepřímé důkazy o spojitosti přinesly epidemiologické údaje z Austrálie, pokusy na zvířatech prováděné s umělými zdroji ultrafialového světla a vznik rakoviny kůže u jedinců s genetickou neschopností korigovat poškození DNA způsobené ultrafialovým zářením. Novější práce prokázaly příčinnou souvislost mezi sluncem a rakovinou kůže na molekulární a buněčné úrovni.
Ultrafialové záření způsobuje specifické a jedinečné mutace genu potlačujícího nádory, takzvaného tumor supresorového genu, jenž vytváří protein označovaný p53. Tento protein se podílí na procesu zvaném apoptóza, při němž poškozené buňky páchají „sebevraždu", aby měly jistotu, že se jejich vadné geny nepřenesou na dceřiné buňky. (Jde zřejmě o první známku toho, že sebeobětování by mohlo být přirozenou lidskou vlastností!) Poškozená sluncem, avšak neschopná sebezničení, mutovaná buňka se množí na úkor normálních okolních buněk, čímž vzniká předrakovinné bujení, jež může vyústit v rozvinutý spinocelulární karcinom.
Jak ale máme lidi o rakovině kůže a její prevenci poučit? Stane-li se naším hlavním poselstvím „navždy se vyhýbejte slunci", budeme odsouzeni k neúspěchu. Snižovat četnost výskytů rakoviny kůže vytvářením kultury jeskynních lidí je nereálné.
Při provádění osvěty veřejnosti navíc stojíme proti ohromným silám: kulturním idolům, jež jsou bronzové jako sochy v Louvru, prostému potěšení z pobytu na slunci a zdánlivým sčítajícím se zdravotním přínosům ultrafialového záření. Zřídkavost bledých herců, hereček, šéfů firem i politiků potvrzuje, že snědá pokožka se neztotožňuje s lopotou dělnické třídy, jak tomu bylo v minulosti, nýbrž se zdravím, bohatstvím a mocí.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Obchodníci s umělým opalováním slibují, že ultrafialové paprsky vyzařované jejich stroji způsobují menší újmu než přirozený sluneční svit. V obou případech je snědá barva pokožky tělesnou reakcí na poranění. Kolem buněčného jádra se shlukují mikroskopické pigmentové částice, produkované kožními pigmentovými buňkami, aby před pustošivými paprsky zastínily DNA a zabránily mutaci. Není podstatné, zda ultrafialové záření vycházelo ze žárovky nebo z hvězdy.
Ultrafialové záření, ať přírodní či umělé, způsobuje předčasné stárnutí pokožky. Je nevyhnutelnou ironií, že dospívající lidé a mladé ženy vyhledávají možnost se opálit, aby vypadali atraktivněji, avšak za jeden dva okamžiky oslnivosti pak celý život platí předčasnými vráskami, hlubšími i jemnějšími, a unaveně vyhlížející pletí. Mladí lidé se považují za nesmrtelné, a proto je od solárií neodradí ani upozornění na marnění života, natož varování před rakovinou.
Obtížnost provádění veřejné osvěty ohledně příčin rakoviny kůže však nezmenšuje naši povinnost dělat, co se dá. Existuje dost jiných onemocnění, u nichž nemáme ponětí, co je způsobuje. V případě rakoviny kůže víme velice dobře, jak jí předcházet - a prevence je vždy snazší než léčba.
Dobrým začátkem je zajistit, aby veřejnost měla přístup ke korektním informacím. Významný zdroj dezinformací představuje pseudověda a omlazovací průmysl, avšak škodlivě mylné informace často šíří také internet. Je s podivem, že u pacientů se internet těší stejné míře věrohodnosti jako televize u spotřebitelů: „Četl jsem to na webu, takže to musí být pravda."
Zároveň by solária měla podléhat regulaci. Zatímco holiči, kadeřníci, řidiči taxi, majitelé barů i lékaři často musí mít koncesi, pro provozování solária se povolení vyžaduje jen zřídka. Žádná z výše jmenovaných profesí ovšem nevystavuje vědomě své zákazníky potvrzenému environmentálnímu karcinogenu. Dokud se opalovací branže nerozhodne dohlížet sama na sebe, zákazníci by se měli vyhýbat žárovce a využít sprej: zvolte umělé samoopalování.
Rakovina kůže, onemocnění, jemuž se lze bránit, by se měla stát předmětem široké osvětové kampaně podobné kampaním proti kouření, které už v mnoha zemích nesou plody. Vědecký výzkum nejpřístupnějšího z lidských orgánů bude navíc stále přicházet s novými léčebnými postupy a způsoby prevence, které by se mohly reálně prokázat jako vhodné i u jiných druhů rakoviny.