0

Byznys musí být byznys

Americký prezident Calvin Coolidge kdysi řekl, že řemeslem Ameriky je podnikání. Mohl taktéž doplnit, že řemeslem podnikání všude na světě je usilovat o zisky, ačkoliv poslední dobou se zdá, že někteří šéfové firem pustili tuto elementární zásadu ze zřetele.

Daniel Vasella, předseda představenstva a generální ředitel švýcarského Novartisu, pátého největšího farmaceutického koncernu na světě, nedávno napsal, že nadnárodní společnosti „mají povinnost zastávat elementární hodnoty, podporovat je a prosazovat." Kdyby hovořil o firemních hodnotách, jako je poctivost, inovace, dobrovolná směna a znalost trhu, měl by pravdu. On však měl na mysli potřebu „spolupracovat konstruktivně s OSN a občanskou společností na definici nejlepšího způsobu zlepšení stavu lidských práv."

Jistěže, rozšíření lidských práv je úctyhodný cíl, avšak Vasellův sladký altruismus upomíná na káravou připomínku ekonoma Miltona Friedmana, že „obchodníci jsou přesvědčeni, že brání svobodné podnikání, když deklamují, že podnikání nemá zájem ‚pouze' na zisku, ale též na prosazování žádoucích ‚sociálních' cílů, že podnikání má ‚sociální svědomí' a že bere vážně svou zodpovědnost za zabezpečení zaměstnanosti, potlačení diskriminace ... a za cokoliv dalšího, co lze označit módním sloganem soudobé reformátorské žně". Friedman vedoucí pracovníky tohoto ražení obvinil, že jsou „bezděčnými loutkami intelektuálních sil, jež podrývají základy svobodné společnosti".

Vasellovými módními slogany současnosti jsou „lidská práva" a „občanství podniků" (corporate citizenship), v nedávné době jsme však zaznamenali i jiné případy, kdy sice podniky usilují „konat dobro" (nebo prostě jen chtějí dobře vypadat), avšak odchylují se od svého prvořadého záměru. Patří mezi ně řetězec McDonald's, který ve jménu boje s obezitou ukončil prodej oblíbených „supervelkých" porcí, a podniky zavádějící méně efektivní, ale „udržitelné" postupy.