0

Obchod lidskými těly

Lékařský výzkum zní v poslední době našim uším stále více jako obchod. Genové posloupnosti jsou patentovány; krev je cenným vlastnictvím. Genetici hovoří o „nadějných vyhlídkách“ genetiky. Lidská tkáň je „vyjímána,“ „kultivována,“ a „uskladňována“.

Tento jazyk odráží vzrůstající schopnost přeměny lidské tkáně na výzkumný materiál a klinický produkt. Krev může sloužit jako základ pro umrtvené buněčné linie při biologických studiích a vývoji farmaceutických výrobků. Části předkožky malých dětí jsou používány k produkci umělé kůže. Biopsické tkáně jsou užívány na výrobu léčebných genetických látek. Lidská tkáň, orgány a buňky jsou používány namísto zvířecích tkání na testování farmaceutických a kosmetických výrobků, neboť zvířata jsou drahá a jejich využívání vyvolává řadu protestů.

Tělní tkáň má též komerční hodnotu mimo rámec medicíny. Placenta se používá v šampónech. Kiotech, britská biotechnologická firma, kultivuje lidský pot kvůli feromonům přidávaných do výrobku jménem „ Xcite,“ jenž tvoří kapesníčky napuštěné sexuálním hormonem, který „podtrhne uživatelův sexuální aromatický znak.“ Kary Mullis, genetička, jež získala Nobelovu cenu, založila společnost jménem „Star Gene“, která obchoduje šperky, obsahujícími naklonované DNA rockových hvězd. Cizincem je stále ještě „GeneLink,“ která prodává DNA výbavu ředitelům pohřebních ústavů, aby jim pomohla vyjmout DNA z mrtvých těl.

Výzkum a klinické využití částí těl jsou kontroverzním tématem již od nejranějších dob první anatomické pitvy, která jednou vyvolala Danteskní vizi pekla. Jakmile renesance přinesla vzrůstající zájem o anatomii, krádeže těl se staly lukrativním obchodem mrtvolami, získanými vykrádáním hrobů, podplácením nemocničních ošetřovatelů a dokonce i vražděním žebráků. Komerční účely tohoto obchodu někdy působily roztržky, až do doby, kdy zákony anatomie dovolily používání mrtvých těl popravených vrahů a mrtvých, o něž se nikdo nepřihlásil. Tyto zákony ujišťovaly střední a vyšší vrstvy obyvatel, že jejich těl se to netýká.