0

Do Barmy přes Peking

NEW YORK – Meze rozhovorů, jež vede vyjednavač Organizace spojených národů Ibrahim Gambari pendlující mezi barmskými vládnoucími generály a zadržovanou opoziční vůdkyní Aun Schan Su Ťij, tvoří tři neoblomné fakty. Zaprvé, navzdory hrdinnému vedení ze strany buddhistického duchovenstva a prodemokratické obce, bezmála 50 let ničivé vojenské vlády a taktiky teroru barmský lid vyčerpalo a bude pro něj tedy zřejmě těžké svůj vzdor zachovat, neobjeví-li se zřetelné roztržky mezi vládnoucími generály nebo všeobecné dezerce mezi běžnými vojáky.

Zadruhé, barmští generálové vědí, že stojí před neúprosnou volbou: buď udržet vládu, nebo riskovat věznění, exil a případně smrt. Ze svého pohledu nemají prakticky na vybranou než držet se u moci za každou cenu.

Konečně, dokud bude barmským vůdcům poskytovat politickou, finanční a vojenskou podporu Čína, jakákoli smysluplná změna bude téměř nemožná. Neusoudí-li Čína, že legitimnější vláda v Barmě jí může přinést víc než současný nekompetentní vojenský režim, může se stát jen málo.

Rozhodnutí Číny znemožnit Radě bezpečnosti OSN odsouzení barmského režimu za útok na buddhistické mnichy a jiné mírové protestující podtrhuje její letitou politickou podporu junty. Letos v lednu Čína společně s Ruskem vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti, která odsuzovala stav lidských práv v Barmě a vyzývala tamní vládu, aby zastavila útoky na etnické menšiny, propustila politické vězně a zahájila přechod k národnímu usmíření a demokracii. Čína také už léta blokuje smysluplné sankce vůči Barmě.