8d29ae0046f86fa80b5c5c04_dr2403c.jpg

Bourboni globálních financí

ANN ARBOR, MICHIGAN – Dnešní Mezinárodní měnový fond (a menší měrou též Světová banka) připomíná Talleyrandovu charakteristiku bourbonských králů Francie: nic se nenaučil a nic nezapomněl. V�době, kdy bohaté země jako Spojené státy kvůli celosvětovému finančnímu zhroucení hospodaří s�deficity ve výši 12% HDP, MMF říká zemím jako Lotyšsko a Ukrajina, jež krizi nerozpoutaly, ale obrátily se na Fond, aby jim pomohl s�ní bojovat, že pokud chtějí finanční pomoc, musejí si vyrovnat rozpočty.

Takové pokrytectví by bylo k�smíchu, kdyby globální ekonomické poměry nebyly tak zoufalé, že se s�čepicí v�ruce před dveře MMF vrátily i země, které se kdysi zařekly, že už s�ním nikdy jednat nebudou. Někteří přední ekonomové v�Argentině tuto obrátku ospravedlňují poukazem na to, že svět teď má „obamovský MMF“, který je údajně přátelštější a má větší pochopení pro lokání problémy než „bushovský MMF“. Jak ale ukazují programy MMF pro Lotyšsko a Ukrajinu, hlavním rozdílem je možná jen úsměv na líci.

Ovšemže, generální ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn nedávno vyzval ke globální fiskální reakci na zhoršující se recesi. Ustoupí teď ale Fond od svého dlouholetého důrazu na vládní redukce, měnové zeštíhlování a celkové uskrovnění, tedy politiky, které podle názoru mnoha ekonomů zaměřených na rozvoj způsobují podstatně více škody než užitku? Jsou MMF a Světová banka skutečně ochotné své neúspěšné politiky revidovat?

https://prosyn.org/o5I42p4cs