0

Strašák fiskální stimulace

NEW YORK – Po ekonomické pohromě let 2008-2009 jsou lidé pochopitelně ostražití před spouští, již by mohla napáchat další finanční krize. Pravděpodobnost další krize je ale dosti malá a neblahé důsledky by tentokrát byly mnohem méně pustošivé, protože už neexistují bubliny úvěrů ani aktiv, které by praskly.

To ovšem učencům ani médiím nezabránilo ve zveličování obav a odvádění pozornosti od usilovnějších snah překonat ve velké části vyspělého světa vleklou stagnaci, která bude nevyhnutelně brzdit ekonomické oživení jinde, zejména v rozvojových zemích.

Nejoblíbenějším strašákem současnosti je veřejný dluh. Na obou březích Atlantiku a v Japonsku se kolem vysokých hladin suverénního dluhu nadělá mnoho povyku. Jak přiléhavě poznamenal ekonomický komentátor Martin Wolf: „Fiskální výzva není bezprostřední, ale dlouhodobá.“ Obdobně platí, že Japonsko má sice mezi bohatými zeměmi nejvyšší poměr zadlužení k HDP, ale nejde o vážný problém, protože dluh je v domácím držení. U dluhových problémů Evropy se dnes zase všeobecně připouští, že plynou ze špatně naplánovaných aspektů evropské integrace.

Mezinárodnímu společenství se doposavad nepodařilo vyvinout účinná a spravedlivá opatření k restrukturalizaci suverénního dluhu, navzdory zřetelně dysfunkčním a problematickým důsledkům dřívějších mezinárodních krizí veřejného zadlužení. To znemožňuje včasné restrukturalizace dluhu, jakmile je jich třeba, což ve výsledku brání zotavení.