Proč konsolidovat?

STANFORD – Po celém světě rozdělují politiky i veřejnost vášnivé debaty o tom, zda, kdy, jak a do jaké míry snižovat velké rozpočtové schodky a vysoké míry suverénního dluhu. Šíří se diametrálně protichůdné výdajové, daňové, měnové i regulační politiky a návrhy. Konsolidovat (rozpočet), či nekonsolidovat, to je, oč tu běží.

Politická levice volá po větších výdajích, vyšších daních pro osoby s vysokými příjmy a odložení fiskální konsolidace. Například ekonom a komentátor New York Times Paul Krugman navrhuje počkat 10-15 let. (Titíž lidé se mnohdy z analogických důvodů počátkem 80. let vyslovovali proti úspěšné dezinflační politice Federálního rezervního systému.) Politická pravice zase horuje pro rychlejší snižování schodku prostřednictvím výdajových škrtů.

Evropští představitelé včetně Evropské centrální banky vyžadují konsolidaci po zemích s vysokým dluhem, ale v jednání jsou flexibilní; voliči však konsolidaci odmítají – nejnověji v Itálii. Ve Spojených státech zase republikáni navrhují vyrovnat rozpočet do deseti let reformou mandatorních výdajů a daní (kdy by menší počet daňových výjimek, odpočtů a slev poskytl dodatečné příjmy potřebné ke snížení sazby daně z příjmu fyzických osob a kdy daň příjmu právnických osob činí 35%, což je nejvíc v OECD).

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/7QoH3w3/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.