14

Třídní boj v Turecku

NEW YORK – Jedna z interpretací protivládních demonstrací, které teď rozvířily turecká města, má za to, že se jedná o masivní protest proti politickému islámu. Co začalo jako shromáždění proti úředním plánům na vykácení malého parku v centru Istanbulu, aby se udělalo místo pro kýčovité obchodní centrum, se rychle vyvinulo v hodnotový střet.

Na povrchu se zdá, že zápas je výrazem dvou různých představ o moderním Turecku, sekulární versus náboženské, demokratické versus autoritářské. Objevila se srovnání s hnutím Occupy Wall Street. Někteří pozorovatelé dokonce hovoří o „Tureckém jaru“.

Je zřejmé, že řada tureckých občanů, zejména ve velkých městech, má dost čím dál panovačnějšího stylu premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana, jeho ocelového sevření tisku a chuti na velkolepé nové mešity, omezení alkoholu, zatýkání politických disidentů a teď násilné reakce na demonstrace. Lidé mají strach, že sekulární legislativu nahradí právo šaría a že islamismus zničí plody úsilí Kemala Atatürka o modernizaci Turecka po zániku Osmanské říše.

Dále je tu otázka Alevitů, náboženské menšiny s vazbou na súfismus a šíismus. Alevité, jež sekulární kemalistický stát ochraňoval, jsou hluboce nedůvěřiví vůči Erdoğanovi, který je dále znepokojil plánem pojmenovat nový most přes Bospor po sultánovi ze šestnáctého století, který masakroval jejich předky.