0

Bankéřská válka o kapitál

PAŘÍŽ – Téměř každý dnes souhlasí s tím, že banky potřebují víc kapitálu. Christine Lagardeová se rozhodla udělat z tohoto tématu svou první kampaň v roli výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu. A konvenční analýzy finanční krize se zaměřují na slabou kapitálovou základnu mnoha bank, kvůli níž zůstaly těmto bankám příliš malé rezervy na to, aby vstřebaly ztráty utržené v letech 2007-2008, kdy prudce klesly ceny aktiv.

A tak museli zejména ve Spojených státech a Velké Británii zacelit tuto díru daňoví poplatníci. Stejný katastrofický film se přitom dnes odehrává v eurozóně. Můžeme jen doufat, že bankéře nakonec z hořícího eurověžáku zachrání hrdinové Super-Sarkozy a Wonder-Frau Merkelová – a že se Basilejský výbor pro bankovní dohled postará o to, aby tento film neměl pokračování.

Basilejský výbor navrhl značné posílení kvantity i kvality kapitálu v globální bankovní soustavě. To by znamenalo daleko větší jádrový kmenový kapitál pro všechny banky a řadu dodatečných rezerv – kapitálový konzervační nárazník, proticyklický nárazník a přebytek pro systémově nezbytné instituce –, které by k němu podle vlastního uvážení přidávaly místní regulační orgány. Konečné datum zavedení těchto nových povinností se bohužel odložilo do roku 2019 – v té době už by nemuselo mnoho bank zbývat.

Ve skutečnosti je názor, že banky potřebují víc kapitálu, sice rozšířený, ale nikoliv jednomyslný. Mezi dva významné odpůrce patří Jamie Dimon a Walter Bagehot. Dimon, který působí jako předseda představenstva a generální ředitel banky J. P. Morgan, dává svůj protikladný názor regulátorům nepokrytě najevo a jeho spor s guvernérem kanadské centrální banky Markem Carneym, jenž stojí v čele skupiny navrhující jednotlivé součásti nového režimu, nedávno podle očitých svědků málem přerostl v pěstní souboj.