Balkánská zkouška

Zdá se, že dlouhá srbská tragédie se chýlí ke konci. Krátce po smrti Slobodana Miloševiče následovalo referendum o nezávislosti Černé Hory a blíží se také nezávislost pro Kosovo.

Války o nástupnictví po bývalé Jugoslávii nebyly jen zkouškou pro národy v této rozpadlé zemi; vyvolaly také obrovské otázky o uplatňování mezinárodní spravedlnosti. Podněcují mezinárodní tribunály, před jakým stál před svou smrtí Miloševič, vážnou sebereflexi a usmíření v rozvrácených společnostech, anebo je odsouvají? Posilují politickou stabilitu potřebnou k obnově zničených komunit a zdecimovaných ekonomik, anebo ji podkopávají?

Důkazy o těchto otázkách jsou smíšené. Při posuzování důvěryhodnosti podobných procesů v rámci úsilí o ukončení občanských i jiných válek může být poučná bilance Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu. Za 13 let vynaložil ICTY s 1 200 zaměstnanci přibližně 1,25 miliardy dolarů na to, aby odsoudil pouhých pár desítek válečných zločinců. A ačkoliv se navíc zločinů dopouštěli příslušníci všech etnických skupin, ICTY v prvních letech obvinil a stíhal mnohem více Srbů než příslušníků jiných národností, což i mezi odpůrci Miloševičova režimu posílilo dojem, že tribunál je politický a protisrbský.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/k6s9llg/cs;