Balkánská zkouška

Zdá se, že dlouhá srbská tragédie se chýlí ke konci. Krátce po smrti Slobodana Miloševiče následovalo referendum o nezávislosti Černé Hory a blíží se také nezávislost pro Kosovo.

Války o nástupnictví po bývalé Jugoslávii nebyly jen zkouškou pro národy v této rozpadlé zemi; vyvolaly také obrovské otázky o uplatňování mezinárodní spravedlnosti. Podněcují mezinárodní tribunály, před jakým stál před svou smrtí Miloševič, vážnou sebereflexi a usmíření v rozvrácených společnostech, anebo je odsouvají? Posilují politickou stabilitu potřebnou k obnově zničených komunit a zdecimovaných ekonomik, anebo ji podkopávají?

Důkazy o těchto otázkách jsou smíšené. Při posuzování důvěryhodnosti podobných procesů v rámci úsilí o ukončení občanských i jiných válek může být poučná bilance Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu. Za 13 let vynaložil ICTY s 1 200 zaměstnanci přibližně 1,25 miliardy dolarů na to, aby odsoudil pouhých pár desítek válečných zločinců. A ačkoliv se navíc zločinů dopouštěli příslušníci všech etnických skupin, ICTY v prvních letech obvinil a stíhal mnohem více Srbů než příslušníků jiných národností, což i mezi odpůrci Miloševičova režimu posílilo dojem, že tribunál je politický a protisrbský.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/k6s9llg/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.