3

Humbuk kolem sanací

VARŠAVA – Zdánlivě nekonečná debata o fiskálních problémech eurozóny se přehnaně zaměřuje na oficiální sanace, zejména na navrhovaný odkup vládních dluhopisů v masovém měřítku Evropskou centrální bankou. Téměř denně se nám dostává varování – ze strany Mezinárodního měnového fondu i odjinud –, že nebude-li sanační úsilí podstatně rozšířeno, euro zanikne.

Někteří lidé tento postoj zaujímají, poněvadž by z podobných nákupů profitovali; u jiných jde o odraz mylných představ. Věřitelé evidentně podporují sanaci zadlužených zemí proto, aby se ochránili. Také mnozí političtí předáci oficiální krizové půjčování vítají, jelikož může zmírnit tržní tlak na ně kladený. A pro sdělovací prostředky je vždy výhodné být poslem špatných zpráv.

Pomýlené představy se naopak odrážejí v příměrech typu „nákaza“ a „dominový efekt“, z nichž jako by vyplývalo, že se finanční trhy stávají slepými, zhoubnými a nesoudnými, když je něco naruší. Podobné výrazy vyvolávají strach, že jakmile se rozplyne důvěra v kterékoliv jednotlivé zemi, ohroženy jsou všechny ostatní.

Z této logiky vyplývá, že pouze impozantní kompenzační síla – jako je mohutná oficiální intervence – může zastavit nenasytnou dynamiku finančních trhů. Rozsáhlé používání výrazů jako „mířit na eurozónu bazukou“, případně „buď my, nebo oni“ demonstruje rozšířený černobílý názor na chování finančních trhů tváří v tvář vládám.