0

Podzim komandanteho

Čekání na smrt Fidela Castra je něčím, co mohl správně vystihnout pouze Gabriel García Márquez. Jeho román Podzim patriarchy dokonale zachycuje mravní špínu, politickou paralýzu a surovou nudu obestírající společnost, která čeká na smrt dlouholetého diktátora.

Odchod komandanteho Fidela od moci bude samozřejmě výlučně biologickou otázkou a oněch několik málo snímků, které se objevily od jeho loňského onemocnění, zřetelně zachycuje biologický proces na postupu. A jakmile přijde konec, změny na Kubě by mohly být stejně obrovské jako všechny změny, které předznamenal skon velkých diktátorů minulého století.

Stalin, Franco, Tito, Mao: ti všichni se do značné míry podobali svými prostředky a metodami. Jejich odchod ze scény se však často velmi lišil a tyto rozdíly mohou utvářet společnosti na celá léta a desetiletí dopředu.

Vezměme si například Sovětský svaz. Devátého března 1953 se zastavilo vše od Finského zálivu až po Beringovo moře; podobně tomu bylo i ve Varšavě, Budapešti, Praze a východním Berlíně. V Pekingu se i sám Mao Ce-tung hluboce poklonil před obří podobiznou Josifa Stalina. Po celém rozlehlém impériu, jemuž Stalin vládl, byly vidět obrovské smuteční průvody a ozýval se téměř hysterický pláč.