0

Umění financí

PRINCETON – Uprostřed zářijové finanční vřavy došlo v Londýně k pozoruhodné události. Zatímco londýnskou City otřásal kolaps Lehman Brothers a útok na HBOS, aukční síň Sotheby’s zorganizovala rekordní dražbu děl umělce Damiena Hirsta, jejíž hrubý výnos dosáhl přibližně 200 milionů dolarů. V porovnání s hodnotami zmařenými na Wall Streetu to byla malá změna, ale zároveň šlo o pozoruhodné vyjádření důvěry v dílo jednoho umělce.

Finanční bubliny podobné té, která právě definitivně praskla, mají ke světu umění důvěrný vztah. Renesanční Florencie byla odkázána na přízeň rodu Medicejských. Benátky v šestnáctém století měnily bohatství z obchodu s kořením v Tizianova a Tintorettova plátna.

Příštím velkým centrem světového obchodu se stal Amsterdam a také zde úspěšní měšťané prosazovali nový umělecký styl a vytvořili dobu Rembrandtovu. Rovněž velcí finančníci devatenáctého a počátku dvacátého století, lidé jako J. P. Morgan, Henry Frick a Andrew Mellon, utráceli za umění značnou část majetku.

Z jejich hlediska nebylo sbírání uměleckých děl pouze otázkou dobročinnosti nebo projevu veřejného ducha. A stejně tak to nebyl jen velmi drahý koníček. Jejich galerie dávaly viditelným a velmi veřejným způsobem najevo bystrost a úsudek, na nichž závisel i jejich finanční byznys.