BRUSEL – Letos je na výběr z celé řady summitů, ale Světový summit o potravinové bezpečnosti by v tlačenici zapadnout neměl. Toto setkání, které se bude konat v Římě od 16. do 18. listopadu, dodává zoufale potřebnou energii třem vzájemně provázaným problematikám, jež v současné éře patří k nejnáročnějším: potravinové bezpečnosti, biodiverzitě a změně klimatu.
V bitvě proti světovému hladovění kolektivně selháváme. Víc než miliarda lidí dnes na světě nemá dostatek potravin, aby uspokojili své základní každodenní výživové potřeby, a v rozvojových zemích se situace ještě zhoršuje.
Jedná se v prvé řadě o mravní nehoráznost. Jak je možné, že v jedenadvacátém století, kdy jsme už člověka dostali na Měsíc a zpátky, stále nedokážeme nasytit všechny obyvatele planety? Tvůrci politik si navíc musí uvědomit, že potravinová nezajištěnost se váže k přetrvávajícím důsledkům hospodářské krize a k probíhající změně klimatu a že pro naše globální společenství nepředstavuje o nic menší hrozbu.
Abychom byli spravedliví, světoví lídři zareagovali. Na nedávném summitu G8 v italské L’Aquile jsme se pevně zavázali „konat v rozsahu a s naléhavostí potřebnými k dosažení globální potravinové bezpečnosti“ a pro příští tři roky jsme kolektivně přislíbili 20 miliard dolarů. Jde o značný závazek, a přece nemusí stačit – je třeba vykonat víc pro zvýšení zemědělské produkce, pro uvolnění potenciálu obchodování k potlačování potravinové nezajištěnosti a pro vyřešení narůstajícího vlivu změny klimatu na zemědělství.
Evropská komise také zareagovala a finanční prostředky na potravinovou bezpečnost plynou skrze několik zařízení. Náš Nástroj potravinové pomoci Evropské unie, odsouhlasený vloni, uvolňuje dodatečných 1,5 miliardy dolarů na bezodkladnou reakci na rostoucí ceny potravin. Do aktivit, které pomáhají zemím zlepšit potravinovou bezpečnost a adaptovat se na změnu klimatu, v příštích třech letech napumpujeme další čtyři miliardy dolarů.
Další peníze k řešení problémů potravinové bezpečnosti by kromě jiného měly být jedním z klíčových výsledků finančního balíčku, který EU silně podporuje s výhledem na příští zásadní událost v kalendáři summitů: prosincovou kodaňskou konferenci o klimatu. Měnící se vzorce počasí a narůstající rozsah a četnost mimořádných povětrnostních událostí si vyžádají významné investice, mají-li se zemědělci úspěšně adaptovat. Tyto změny nejsilněji postihují ty nejchudší a globální trendy zastírají hluboké regionální rozdíly.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Hlavní nápor změny klimatu ponesou drobní rolníci, zejména v rozvojových zemích. Nebudeme-li konat rychle, 40 nejchudších zemí, převážně v subsaharské Africe a Latinské Americe, do roku 2080 ztratí kvůli suchu 10 až 20 % své základní obilnářské kapacity.
Řešení těchto problémů jsou ovšem po ruce. Často se nedostatečně chápe význam biodiverzity, což znamená, že podceňujeme její přispění ke zvládání globálních potíží. Čím pestřejší je rozmanitost forem života v určitém ekosystému, tím odolnější je vůči změně.
Biodiverzita tudíž může působit jako přirozené „pojištění“ proti nenadálým změnám životního prostředí a určitý nárazník proti ztrátám, které tyto změny (jakož i škůdci a nemoci) působí. Druhová rozmanitost je nutná pro spolehlivou a stabilní dlouhodobou produkci potravin. Hladomory v Irsku v devatenáctém století a v Etiopii na konci dvacátého století představují jasné doklady zranitelnosti nediverzifikovaných plodin environmentálními změnami a také dramatických dopadů této zranitelnosti na obyvatelstvo.
Rozmanitost plodin může mít také významné přínosy pro ekosystém. Odrůdy odolnější vůči suchu a záplavám mohou nejen zvýšit produktivitu, ale také předejít erozi půdy a desertifikaci. Zemědělcům v jižní Ghaně se například podařilo omezit neúspěšnost sklizní způsobovanou proměnlivostí a nepředvídatelností dešťových srážek tím, že pěstují několik suchu odolných typů téže plodiny. Diverzifikace plodin kromě toho snížila potřebnost nákladných a životnímu prostředí škodlivých pesticidů.
Jsem tedy přesvědčen, že bychom měli upevnit význam biodiverzity při zvládání změny klimatu a potravinové nezajištěnosti a že toto téma vyžaduje více pozornosti na nejvyšší úrovni.
Až se příští týden v Římě sejdou lídři, doufám, že se shodneme na klíčových prioritách boje proti hladu a potravinové nezajištěnosti a především na zřízení autoritativního poskytovatele rad ohledně potravinové bezpečnosti pro vlády a mezinárodní instituce. Vlastně u potravinové bezpečnosti potřebujeme totéž, čím je v oblasti změny klimaty mezivládní panel OSN: vědecky podložený výstražný systém pro planetu. Na začátku nového pětiletého funkčního období v Evropské komisi budu i nadále dělat vše, co bude v mých silách, abych toto závažné téma podporoval.
I ty nejlepší a nejmodernější politiky dárcovství však zůstanou neplodnými úkony, jestliže vlády ve vyspělých zemích své závazky nepřetaví v hotovost a zkvalitnění investic do zemědělství po celém světě.
Nechť tedy konečně Světový summit o potravinové bezpečnosti předloží hmatatelné důkazy o závazku všech vlád vůči společnému cíli: světu bez hladovění. Selžeme-li, dějiny nám vystaví nepříznivé vysvědčení.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The European Union’s cumbersome and narrowly defined regulations for public procurement and spending are not simply inadequate; they are dangerous. They weaken the bloc’s ability to protect itself from a broad range of Russian hybrid attacks while prolonging Russia’s aggression in Ukraine.
propose a European Defense Production Act to help fast-track processes for public procurement and spending.
The intricate legal issues and colorful characters in Donald Trump's criminal trials will undoubtedly keep the media and the viewing public enraptured for months to come. But when it comes to the 2024 election, all that really matters is how the defendant appears to a narrow sliver of undecided voters.
points out that optics, more than the law or the facts, will be what matters most for the election.
BRUSEL – Letos je na výběr z celé řady summitů, ale Světový summit o potravinové bezpečnosti by v tlačenici zapadnout neměl. Toto setkání, které se bude konat v Římě od 16. do 18. listopadu, dodává zoufale potřebnou energii třem vzájemně provázaným problematikám, jež v současné éře patří k nejnáročnějším: potravinové bezpečnosti, biodiverzitě a změně klimatu.
V bitvě proti světovému hladovění kolektivně selháváme. Víc než miliarda lidí dnes na světě nemá dostatek potravin, aby uspokojili své základní každodenní výživové potřeby, a v rozvojových zemích se situace ještě zhoršuje.
Jedná se v prvé řadě o mravní nehoráznost. Jak je možné, že v jedenadvacátém století, kdy jsme už člověka dostali na Měsíc a zpátky, stále nedokážeme nasytit všechny obyvatele planety? Tvůrci politik si navíc musí uvědomit, že potravinová nezajištěnost se váže k přetrvávajícím důsledkům hospodářské krize a k probíhající změně klimatu a že pro naše globální společenství nepředstavuje o nic menší hrozbu.
Abychom byli spravedliví, světoví lídři zareagovali. Na nedávném summitu G8 v italské L’Aquile jsme se pevně zavázali „konat v rozsahu a s naléhavostí potřebnými k dosažení globální potravinové bezpečnosti“ a pro příští tři roky jsme kolektivně přislíbili 20 miliard dolarů. Jde o značný závazek, a přece nemusí stačit – je třeba vykonat víc pro zvýšení zemědělské produkce, pro uvolnění potenciálu obchodování k potlačování potravinové nezajištěnosti a pro vyřešení narůstajícího vlivu změny klimatu na zemědělství.
Evropská komise také zareagovala a finanční prostředky na potravinovou bezpečnost plynou skrze několik zařízení. Náš Nástroj potravinové pomoci Evropské unie, odsouhlasený vloni, uvolňuje dodatečných 1,5 miliardy dolarů na bezodkladnou reakci na rostoucí ceny potravin. Do aktivit, které pomáhají zemím zlepšit potravinovou bezpečnost a adaptovat se na změnu klimatu, v příštích třech letech napumpujeme další čtyři miliardy dolarů.
Další peníze k řešení problémů potravinové bezpečnosti by kromě jiného měly být jedním z klíčových výsledků finančního balíčku, který EU silně podporuje s výhledem na příští zásadní událost v kalendáři summitů: prosincovou kodaňskou konferenci o klimatu. Měnící se vzorce počasí a narůstající rozsah a četnost mimořádných povětrnostních událostí si vyžádají významné investice, mají-li se zemědělci úspěšně adaptovat. Tyto změny nejsilněji postihují ty nejchudší a globální trendy zastírají hluboké regionální rozdíly.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Hlavní nápor změny klimatu ponesou drobní rolníci, zejména v rozvojových zemích. Nebudeme-li konat rychle, 40 nejchudších zemí, převážně v subsaharské Africe a Latinské Americe, do roku 2080 ztratí kvůli suchu 10 až 20 % své základní obilnářské kapacity.
Řešení těchto problémů jsou ovšem po ruce. Často se nedostatečně chápe význam biodiverzity, což znamená, že podceňujeme její přispění ke zvládání globálních potíží. Čím pestřejší je rozmanitost forem života v určitém ekosystému, tím odolnější je vůči změně.
Biodiverzita tudíž může působit jako přirozené „pojištění“ proti nenadálým změnám životního prostředí a určitý nárazník proti ztrátám, které tyto změny (jakož i škůdci a nemoci) působí. Druhová rozmanitost je nutná pro spolehlivou a stabilní dlouhodobou produkci potravin. Hladomory v Irsku v devatenáctém století a v Etiopii na konci dvacátého století představují jasné doklady zranitelnosti nediverzifikovaných plodin environmentálními změnami a také dramatických dopadů této zranitelnosti na obyvatelstvo.
Rozmanitost plodin může mít také významné přínosy pro ekosystém. Odrůdy odolnější vůči suchu a záplavám mohou nejen zvýšit produktivitu, ale také předejít erozi půdy a desertifikaci. Zemědělcům v jižní Ghaně se například podařilo omezit neúspěšnost sklizní způsobovanou proměnlivostí a nepředvídatelností dešťových srážek tím, že pěstují několik suchu odolných typů téže plodiny. Diverzifikace plodin kromě toho snížila potřebnost nákladných a životnímu prostředí škodlivých pesticidů.
Jsem tedy přesvědčen, že bychom měli upevnit význam biodiverzity při zvládání změny klimatu a potravinové nezajištěnosti a že toto téma vyžaduje více pozornosti na nejvyšší úrovni.
Až se příští týden v Římě sejdou lídři, doufám, že se shodneme na klíčových prioritách boje proti hladu a potravinové nezajištěnosti a především na zřízení autoritativního poskytovatele rad ohledně potravinové bezpečnosti pro vlády a mezinárodní instituce. Vlastně u potravinové bezpečnosti potřebujeme totéž, čím je v oblasti změny klimaty mezivládní panel OSN: vědecky podložený výstražný systém pro planetu. Na začátku nového pětiletého funkčního období v Evropské komisi budu i nadále dělat vše, co bude v mých silách, abych toto závažné téma podporoval.
I ty nejlepší a nejmodernější politiky dárcovství však zůstanou neplodnými úkony, jestliže vlády ve vyspělých zemích své závazky nepřetaví v hotovost a zkvalitnění investic do zemědělství po celém světě.
Nechť tedy konečně Světový summit o potravinové bezpečnosti předloží hmatatelné důkazy o závazku všech vlád vůči společnému cíli: světu bez hladovění. Selžeme-li, dějiny nám vystaví nepříznivé vysvědčení.