Paul Lachine

Ahistorická partička

BERKELEY – Kdybyste se moderního historického ekonoma, jako jsem já, zeptali, proč svět v současnosti svírá finanční krize a hospodářský pokles, řekl by vám, že jde o zatím poslední epizodu dlouhé historie podobných bublin, krachů, krizí a recesí, která sahá přinejmenším až k bublině výstavby plavebních kanálů počátkem 20. let 19. století, pádu banky Pole, Thornton ampamp; Co na přelomu let 1825-1826 a následné první průmyslové recesi v Británii. Působení tohoto procesu jsme viděli i při mnoha dalších historických epizodách – v letech 1870, 1890, 1929 a 2000.

Ceny aktiv se z nějaké příčiny vyšinou a vystoupají do neudržitelných výší. Někdy jsou na vině mizerné vnitřní kontrolní mechanismy ve finančních firmách, kde se podřízení přehnaně odměňují za podstupování rizik. Jindy jsou příčinou vládní záruky. A ještě jindy jde jednoduše o dlouhé období, kdy ekonomice přeje štěstěna a trh ovládnou nerealističtí optimisté.

Pak přichází krach. A jakmile nadejde, zřítí se tolerance vůči riziku: všichni vědí, že ve finančních aktivech se ukrývají obrovské neuskutečněné ztráty, ale nikdo s jistotou neví, kde vlastně jsou. Po krachu následuje úprk do bezpečí, po němž přichází strmý propad rychlosti obratu peněz, neboť investoři hromadí hotovost. A zpomalení obratu peněz přináší recesi.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/vW0XwSO/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.