Věk autoritářské demokracie

MOSKVA – Současným světem otřásá tolik tektonických změn, že se téměř nedají spočítat: pokračující hospodářská krize urychluje rozpad mezinárodního řízení a nadnárodních institucí, přičemž kamp#160;oběma jevům dochází současně samp#160;mohutným přesunem hospodářské a politické moci do Asie. Necelé čtvrtstoletí po tom, co Francis Fukuyama ohlásil „konec dějin“, jsme zřejmě dospěli kamp#160;úsvitu nové éry společenských a geopolitických otřesů.

Arabským světem se dramaticky prohnalo revoluční jaro, zamp#160;něhož se však rychle stává mrazivá zima. Nové režimy vamp#160;sobě většinou spojují staré autoritářství samp#160;islamismem, což má za následek další společenskou stagnaci, rozmrzelost a nestabilitu.

Ještě pozoruhodnější jsou však sociální (a antisociální) masové demonstrace, které se šíří vamp#160;zámožných západních společnostech. Tyto protesty mají dvě hlavní příčiny.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Jq752ve/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.