Věk autoritářské demokracie

MOSKVA – Současným světem otřásá tolik tektonických změn, že se téměř nedají spočítat: pokračující hospodářská krize urychluje rozpad mezinárodního řízení a nadnárodních institucí, přičemž kamp#160;oběma jevům dochází současně samp#160;mohutným přesunem hospodářské a politické moci do Asie. Necelé čtvrtstoletí po tom, co Francis Fukuyama ohlásil „konec dějin“, jsme zřejmě dospěli kamp#160;úsvitu nové éry společenských a geopolitických otřesů.

Arabským světem se dramaticky prohnalo revoluční jaro, zamp#160;něhož se však rychle stává mrazivá zima. Nové režimy vamp#160;sobě většinou spojují staré autoritářství samp#160;islamismem, což má za následek další společenskou stagnaci, rozmrzelost a nestabilitu.

Ještě pozoruhodnější jsou však sociální (a antisociální) masové demonstrace, které se šíří vamp#160;zámožných západních společnostech. Tyto protesty mají dvě hlavní příčiny.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/Jq752ve/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.