Turecko jako ,,velká výzva"

Samuel Huntington nás před tímto nebezpečím varoval. Ve svém slavném pojednání Střet civilizací uvádí Turecko jako příklad ,,rozpolcené země", země podle jeho názoru vnitřně rozdělené mezi Východ a Západ, která neleží ani v Evropě, ani na Středním východě a kde zlomová linie mezi civilizacemi nevede podél hranice, nýbrž napříč zemí.

Nedávné bombové útoky v Istanbulu znovu potvrdily, jak důležité je, aby Turecko Huntingtonovu zlomovou linii překonalo a zřetelně se vyvinulo v prosperující, sekulární a stabilní demokracii. Pokud Turecko uspěje, prokáže, že 21. století nemíří k jakémusi nevyhnutelnému ,,střetu civilizací", během něhož rozepře studené války nahradí nové náboženské antagonismy připomínající středověk. Je zapotřebí znovu promyslet samotné pojetí hranic v dnešním světě: hranice protínající myšlení a internet jsou stejně závažné jako hranice členící geografický prostor.

Rozvoj Turecka coby moderní demokracie bude pochopitelně záviset na mnoha okolnostech, z nichž u většiny jde o vnitroturecké záležitosti, spjaté s činy domácích lídrů a s rozhodnutími, jež učiní turečtí političtí a ekonomičtí hráči. Teroristé, kteří udeřili s vražedným záměrem, ovšem chápou nejen regionální, nýbrž i globální podstatu boje o duši Turecka.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/ns3m8b1/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.