0

Test Obamovy zahraniční politiky

CAMBRIDGE – Krátce před dovršením prvního roku v úřadu prezident Barack Obama udělal odvážný krok a rozhodl se pro zvýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu na sto tisíc. Levicoví kritici poukazují na to, že prezidentské působení Harryho Trumana ochromila korejská válka a že vláda Lyndona Johnsona se zase točila kolem vietnamské války. Obama tudíž riskuje, že se stane třetím demokratickým prezidentem, jehož domácí agendu zastíní obtížná válka.

Pravicoví kritici si ale stěžují, že Obamův přístup k zahraniční politice je slabošský, příliš omluvný a nadměrně závislý na měkké moci. Znepokojuje je Obamův slib, že 18 měsíců po vyslání posil začne americká vojska z Afghánistánu stahovat.

Obama zdědil náročnou zahraničněpolitickou agendu: globální hospodářskou krizi, dvě nelehké války, nahlodávání režimu nešíření jaderných zbraní Severní Koreou a Íránem a úpadek mírového procesu na Středním východě. Obamovým dilematem bylo jak se s tímto náročným dědictvím vypořádat a přitom vytvořit novou vizi přístupu Američanů ke světu.

Sérií symbolických gest a projevů (v Praze, Káhiře, Akkře, OSN i jinde) Obama přispěl k obnově americké měkké moci. Jak uvádí nedávný průzkum Pew Research Center, „v mnoha zemích jsou teď názory na Spojené státy stejně kladné, jako byly na počátku desetiletí, než do úřadu nastoupil George W. Bush.“