Teror, nebo reforma na širším Blízkém východě

Brutální bombový útok v Madridu minulý týden je součástí vlny teroru, jíž padli za oběť křesťané i muslimové. Na všech frontách se nyní debata soustředí na nejlepší způsob, jak s touto formou terorismu bojovat, a na iniciativu pro širší Blízký východ, jejíž červnové schválení chtějí Spojené státy po zemích skupiny G8 a alianci NATO.

Dohoda je nejistá. Na rozdíl od čelních evropských představitelů, jako je německý ministr zahraničí Joschka Fischer, vyčleňují USA z této iniciativy izraelsko-arabský konflikt a chtějí se soustředit výhradně na sociální a ekonomické problémy, které jsou živnou půdou extremismu a terorismu v islámském světě.

Zájem o tento region však nezačal s útoky na USA v září 2001 ani s pumovými útoky v Madridu. Již v osmdesátých a devadesátých letech odstartovala Evropa takzvaný Barcelonský proces, který měl podporovat demokracii, bezpečnost a rozvoj v oblasti. Již tehdy stejně jako dnes panovaly značné obavy z regionální nestability, hospodářské stagnace a sociální zaostalosti. Strach vyvolávala rovněž možnost, že z rostoucí ztráty legitimity arabských nacionalistických režimů budou mít prospěch radikální islamisté - tyto obavy potvrdila krvavá občanská válka v Alžírsku v devadesátých letech minulého století.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/YAPk2wQ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.