LONDÝN – Teroristické krveprolití v Paříži znovu ostře vykreslilo černá mračna stahující se nad jedenadvacátým stoletím a vrhající stín na prozářený příslib, jejž Evropě a Západu přinesl pád komunismu. Vzhledem k hrozbám, které jako by den co den bobtnaly, je namístě zabývat se úvahou, co nás asi čeká.
Přestože proroctví klamou, výchozím bodem, na němž se shodneme, by měla být klesající očekávání. Institut sociálního výzkumu společnosti Ipsos MORI přiléhavě píše: „Ve velké části Západu se vytratil předpoklad automaticky lepší budoucnosti pro příští generaci.“
Oswald Spengler v roce 1918 vydal Zánik Západu. Dnes jsou slova „zánik“ či „soumrak“ tabu. Naši politici se jim vyhýbají a hovoří raději o „výzvách,“ zatímco ekonomové se drží „sekulární stagnace“. Jazyk se mění, ale projevuje se totéž přesvědčení, že západní civilizace žije ve vypůjčeném čase (a za vypůjčené peníze).
LONDÝN – Teroristické krveprolití v Paříži znovu ostře vykreslilo černá mračna stahující se nad jedenadvacátým stoletím a vrhající stín na prozářený příslib, jejž Evropě a Západu přinesl pád komunismu. Vzhledem k hrozbám, které jako by den co den bobtnaly, je namístě zabývat se úvahou, co nás asi čeká.
Přestože proroctví klamou, výchozím bodem, na němž se shodneme, by měla být klesající očekávání. Institut sociálního výzkumu společnosti Ipsos MORI přiléhavě píše: „Ve velké části Západu se vytratil předpoklad automaticky lepší budoucnosti pro příští generaci.“
Oswald Spengler v roce 1918 vydal Zánik Západu. Dnes jsou slova „zánik“ či „soumrak“ tabu. Naši politici se jim vyhýbají a hovoří raději o „výzvách,“ zatímco ekonomové se drží „sekulární stagnace“. Jazyk se mění, ale projevuje se totéž přesvědčení, že západní civilizace žije ve vypůjčeném čase (a za vypůjčené peníze).