0

Věda v pokusení

Vědce vsude na světě začíná čím dál více znepokojovat rostoucí vliv podnikání na vědecký výzkum. Jsou si vědomi, že přímé finanční propojení se soukromým sektorem může poskodit pověst jejich nezávislosti a bezúhonnosti. Brány, které tradičně oddělují akademii od průmyslu a podnikání, vsak přesto začínají mizet - někdy ve vsí tichosti, jindy s notným rámusem. Klamné principy volného trhu se tak negativně podepisují nejen na veřejných službách, jež tyto brány ochraňovaly, ale zejména na volném toku kritických informací a názorů, jež jsou předpokladem otevřeného a svobodného bádání.

Každý badatel samozřejmě chce pro svůj výzkum co nejvíce peněz; a každý stát samozřejmě potřebuje co nejvíce dobrých vědců. Dobrá věda je ovsem nákladná, takže když se najde nějaká naprosto úctyhodná firma, jež je ochotna platit, proč se chovat vybíravě?

Průmyslový výzkum je pro společnost obrovským přínosem, a to nejen pokud jde o pokrok v oblasti vědeckých znalostí. Komerční firmy ale nemají zájem o charitu. Jsou pod neustálými konkurenčními tlaky; akcionáři očekávají zhodnocení svých investic. I když se zrovna nesnaží kupovat si výhradní přístup k novým objevům, mají vždy zájem o přednostní právo. Hodnotné dary, zdá se, dokáží koupit i těžko postižitelnou přízeň. Peníze za odpovědi vědců nejsou samozřejmě tak zkažené jako peníze za otázky poslanců, ale smrdí stejně.

Zatím naplno propuklo jen několik málo skandálů. Vědcům jak na vysokých skolách, tak v průmyslu lze stále věřit, že svou práci udělají poctivě. Ve větsině odvětví univerzitního výzkumu jsou přímé vnějsí vlivy - vojenské, politické a samozřejmě komerční - zanedbatelné. Lze ovsem vystopovat celou řadu znepokojivých případů falsování a zkreslování údajů, za nimiž stojí přímý tlak finančních zdrojů. V některých vědeckých disciplínách je dnes už takřka nemožné najít akademika, který by nebyl tak či onak závislý na podpoře komerčních subjektů.