39

Král ludditů je stále mrtev

CAMBRIDGE – Od začátku průmyslové éry se stále vracejí obavy, že technické pokroky přivodí masovou nezaměstnanost. Neoklasičtí ekonomové předpověděli, že k tomu nedojde, protože lidé si pracovní uplatnění najdou, byť možná po dlouhém období bolestivé korekce. Celkově vzato se tato prognóza ukázala jako správná.

Dvě století dech beroucích inovací od počátku průmyslového věku přinesla rostoucí životní úrovně pro obyčejné lidi ve velké části světa, bez výrazně rostoucího trendu nezaměstnanosti. Ano, objevila se řada problémů, zejména návaly šokující nerovnosti a čím dál děsivějších válek. V úhrnu ale lidé ve velké části světa žijí déle, pracují mnohem méně hodin a obecněji žijí zdravějším životem.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Nelze však popřít, že běh technologické změny se v přítomnosti zrychlil, což může vést k hlubším a závažnějším narušením rovnováhy. V často citovaném článku z roku 1983 vynikající ekonom Wassily Leontief vyjádřil obavu, že tempo technologické změny je tak překotné, že mnozí pracující se nedokážou přizpůsobit a jednoduše zastarají, podobně jako koně po vzestupu automobilu. Jsou miliony pracujících na cestě do kafilérie?

Jak rostou asijské mzdy, manažeři továren se poohlížejí po možnostech jak zaměstnance nahradit roboty, a to i v Číně. Zatímco nástup levných chytrých telefonů vyvolává boom dostupnosti internetu, online nákupy zlikvidují obrovské množství pracovních míst v maloobchodě. Hrubé propočty naznačují, že technologická změna by celosvětově mohla vést ke ztrátě 5-10 milionů pracovních míst ročně. Tržní ekonomiky doposud naštěstí projevují ohromnou flexibilitu při pohlcování dopadů těchto změn.

Osobitý, ale snad poučný příklad nacházíme ve světě profesionálního šachu. V 70. a 80. letech minulého století se mnoho lidí obávalo, že se šachisté přežijí, jakmile počítače zvládnou hru lépe než lidé. V roce 1997 konečně počítač Deep Blue od IBM v krátkém zápase porazil světového mistra Garyho Kasparova. Potenciální sponzoři šachu se brzy začali zdráhat platit miliony dolarů za pořádání mistrovských zápasů mezi živými šachisty. Není světovým velmistrem počítač, ptali se.

Hrstka nejlepších šachistů si dnes stále velmi pěkně vydělává, leč méně než ve vrcholných dobách. Druhořadí hráči si přitom v reálných (inflačně očištěných) hodnotách vydělají na turnajích a exhibicích výrazně méně než v 70. letech.

Došlo však k zajímavému vývoji: profesionálním šachem se dnes živí mnohem víc lidí než kdy dřív. Částečně díky dostupnosti počítačových programů a online utkání došlo mezi mladými lidmi v mnoha zemích k malému rozkvětu zájmu o šach.

Pro mnohé rodiče je šach přitažlivou alternativou k bezduchým videohrám. Několik zemí, například Arménie a Moldavsko, dokonce uzákonilo výuku šachu ve školách. Tisíce šachistů dnes díky tomu mají překvapivě dobré výdělky z výuky dětí, zatímco v dobách před Deep Blue se šachem skutečně dokázalo uživit jen několik set hráčů.

V mnoha amerických městech například výdělky dobrých šachových učitelů začínají od 100 až 150 dolarů za hodinu. Včerejší nezaměstnaný šachový pobuda si dnes dokáže zajistit šesticiferný příjem, je-li ochotný si vzít dost práce. Jde vlastně o příklad, kde technika možná skutečně přispěla k vyrovnání příjmů. Druhořadí šachisté, kteří jsou dobrými učiteli, často vydělávají stejně jako největší hvězdy turnajů – anebo i víc.

Jistě, faktory ovládající trh s ohledem na příjmy šachistů jsou spletité a já jsem situaci obrovsky zjednodušil. Základním postřehem je ale to, že trh umí transformovat pracovní místa a příležitosti způsoby, jež nikdo neumí předpovědět.

Technologický vývoj nemá jen pozitivní aspekty a přechody mohou být bolestivé. Nezaměstnaný dělník z automobilky v Detroitu může být plně schopen se rekvalifikovat na nemocničního technika. Po letech hrdosti na svou práci se však může velmi zdráhat takovou změnou projít.

Znám šachového velmistra, který se před 20 lety pyšnil úspěchem, že na turnajích dokáže vyhrávat peníze. Zapřísahal se, že by nikdy neučil děti, „jak se táhne koníkem“. Právě to teď ale dělá a vysvětlováním toho, „jak se táhne koníkem“, vydělává víc, než se mu kdy podařilo v šachových soutěžích. Přesto to bolí, když člověka pošlou k rasovi.

Samozřejmě že tentokrát může být technologická změna jiná a člověk by se měl mít na pozoru při extrapolování zkušenosti z minulých dvou století na příští dvě. Vždyť jak se bude vývoj techniky zrychlovat, lidstvo bude, mimo jiné, řešit složitější ekonomické a morální otázky. Přesto platí, že i když bude technologická změna čím dál rychlejší, nic neukazuje na masivní nárůst nezaměstnanosti během příštích několika desetiletí.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Ovšemže, určité zvýšení nezaměstnanosti v důsledku svižné technologické změny je nesporně pravděpodobné, zejména v oblastech jako Evropa, kde přemíra rigidit brzdí plynulou korekci. V současnosti je však namístě vysokou nezaměstnanost posledních několika let připisovat především finanční krizi a očekávat, že nakonec se vrátí na historicky standardní úrovně. Lidé nejsou koně.

Z angličtiny přeložil David Daduč