Inovační krize, nebo finanční krize?

CAMBRIDGE – Jak se jeden rok hlemýždího růstu přelévá do dalšího, sílí debata o tom, co očekávat v nadcházejících desetiletích. Byla globální finanční krize nelítostným, ale přechodným propadem růstu vyspělých zemí, anebo odhalila hlubší dlouhodobý neduh?

Nedávno několik autorů, mimo jiné internetový podnikatel Peter Thiel a politický aktivista a bývalý mistr světa v šachu Garry Kasparov, obhajovalo poměrně radikální výklad zpomalení. V chystané knize tvrdí, že zhroucení růstu vyspělých zemí není pouhým výsledkem finanční krize, nýbrž že ochablost těchto zemí je odrazem vytrvalé stagnace techniky a inovací. Není proto pravděpodobné, že by zaznamenaly vytrvalé zvýšení růstu produktivity, neprovedou-li radikální změny v politice inovací.

Ekonom Robert Gordon posouvá tuto myšlenku ještě dále. Tvrdí, že éra překotného technického pokroku, která následovala po průmyslové revoluci, se v dějinách člověka může ukázat jako 250 let trvající výjimka z pravidla stagnace. Podle něj dnešní technologické inovace co do významu blednou ve srovnání s dřívějšími pokroky, jako byla elektřina, vodovod, spalovací motor a další průlomy, které jsou dnes už víc než sto let staré.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/3rej3mn/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.