CAMBRIDGE – Technické novátorství se často velebí pro schopnost překonávat zásadní rozvojové potíže, roztáčet hospodářský růst a posouvat společnosti vpřed. Přesto inovace nezřídka narážejí na značné překážky, které komplikují jejich zavádění; občas dokonce vlády nové technologie přímo zakazují – včetně těch, které by mohly mít dalekosáhlé přínosy.
Vezměme si tiskařský lis. Tato technika byla, mimo jiné, požehnáním pro světová náboženství, která znenadání získala účinný prostředek k reprodukci a šíření posvátných textů. Přesto Osmanská říše bezmála 400 let zakazovala tištění Koránu. Sultán Selim I. roku 1515 údajně vyhlásil, že „zabývat se tiskařskou vědou se trestá smrtí“.
Proč se stavět proti tak přínosné technologii? Jak vysvětluji ve své knize Innovation and Its Enemies (Novátorství a jeho nepřátelé), odpověď nespočívá jednoduše v tom, že se lidé bojí neznámého. Odpor k technickému pokroku obvykle vychází spíš ze strachu, že narušení statu quo by mohlo zapříčinit ztráty v oblasti zaměstnanosti, příjmů, moci a identity. Vlády často dospějí k úsudku, že bude snazší novou techniku zakázat, než se jí přizpůsobit.
CAMBRIDGE – Technické novátorství se často velebí pro schopnost překonávat zásadní rozvojové potíže, roztáčet hospodářský růst a posouvat společnosti vpřed. Přesto inovace nezřídka narážejí na značné překážky, které komplikují jejich zavádění; občas dokonce vlády nové technologie přímo zakazují – včetně těch, které by mohly mít dalekosáhlé přínosy.
Vezměme si tiskařský lis. Tato technika byla, mimo jiné, požehnáním pro světová náboženství, která znenadání získala účinný prostředek k reprodukci a šíření posvátných textů. Přesto Osmanská říše bezmála 400 let zakazovala tištění Koránu. Sultán Selim I. roku 1515 údajně vyhlásil, že „zabývat se tiskařskou vědou se trestá smrtí“.
Proč se stavět proti tak přínosné technologii? Jak vysvětluji ve své knize Innovation and Its Enemies (Novátorství a jeho nepřátelé), odpověď nespočívá jednoduše v tom, že se lidé bojí neznámého. Odpor k technickému pokroku obvykle vychází spíš ze strachu, že narušení statu quo by mohlo zapříčinit ztráty v oblasti zaměstnanosti, příjmů, moci a identity. Vlády často dospějí k úsudku, že bude snazší novou techniku zakázat, než se jí přizpůsobit.