campanella20_Brent StirtonGetty Images_essential workers Brent Stirton/Getty Images

Pomsta prekariátu

TURÍN – Před pandemií covidu-19 se mělo za to, že úloha pracujících s nízkou kvalifikací v ekonomice upadá. Na digitálně rozrušovaných trzích práce, kde se na vrcholu sluní nóbl profese v oblastech vědy, technologií, techniky a matematiky, se daří jen vysoce kvalifikovaným profesionálům. Ti, jejichž pracovní místa ohrožují nové technologie, jsou odsouzeni k prekérním dohodám, propouštění, společenskému propadu a uvadajícím životním úrovním.

Pandemie tento výklad zčásti vyvrátila, když odhalila, kteří pracující jsou skutečně nepostradatelní. Ukazuje se, že stále nemáme dobrou technologickou náhradu za popeláře, prodavače, pracovníky v technických službách či rozvozu jídel a řidiče nákladních vozů a autobusů, kteří během nejtemnějších dní krize drželi hospodářství v chodu. Tito pracující v mnoha případech vykonávají úkony, které vyžadují situační přizpůsobivost a fyzické schopnosti, které nelze snadno naprogramovat do softwaru a napodobit pomocí robota.

Skutečnost, že tito nejméně kvalifikovaní pracující odolávají novým technologiím, by neměla překvapovat. Podobný vzorec se uplatnil i v dřívějších průmyslových revolucích. Pracující lidé jsou obvykle dál zapotřebí přinejmenším k dohledu nad stroji, k jejich údržbě či k doplňujícím úkonům. V mnoha případech přitom sehrávají klíčovou úlohu v disruptivních modelech podnikání dané éry. Výzvou odjakživa bylo zacelit trhlinu mezi společenskou hodnotou, již tito pracující vytvářejí, a mzdami, které pobírají.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/tPesl3rcs