0

Technická spolupráce

Národní akademie technických věd Spojených států začátkem února zveřejnila zprávu „Velké výzvy pro techniku ve 21. století“. Cílem je přitáhnout pozornost k potenciálu techniky pomoci světu vypořádat se s chudobou a ekologickými hrozbami. Výčet zahrnuje možné průlomy, například nízkonákladovou sluneční energii, bezpečné odvádění CO2 z elektráren, jadernou fúzi, nové vzdělávací techniky a řízení vedlejších účinků dusíkatých hnojiv na životní prostředí. Zpráva, tak jako podobný seznam „velkých výzev“ v oblasti globálního zdraví sestavený Nadací Gatesových, zdůrazňuje novou celosvětovou prioritu: podporu vyspělých technologií pro udržitelný rozvoj.

Zvykli jsme si přemýšlet o světové spolupráci v oblastech, jako je měnová politika, regulace nemocí nebo šíření jaderných zbraní. Už méně jsme ale uvyklí uvažovat o globální spolupráci, jejímž cílem je prosazovat nové technologie jako čisté energie, očkování proti malárii nebo plodiny odolávající suchu, které by pomohly chudým africkým farmářům. Obecně vzato, považujeme nové technologie za něco, co by měly vyvíjet firmy pro uvedení na trh, ne za příležitosti k řešení globálních problémů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Avšak vzhledem k obrovským globálním tlakům, jimž jsme vystaveni, mimo jiné nesmírně nerovným příjmům a rozsáhlému poškozování životního prostředí, musíme na své problémy najít nová technická řešení. Není už například možné bezpečně pokračovat v rozšiřování celosvětové spotřeby energie, nezměníme-li zásadním způsobem to, jak vyrábíme elektřinu, poháníme automobily a vytápíme a klimatizujeme budovy. Současné spoléhání na uhlí, zemní plyn a ropu, bez ohledu na emise CO2, je jednoduše příliš nebezpečné, protože vede ke změnám klimatu, které zapříčiní šíření nemocí, ničení úrod, častější výskyt such a záplav a možná dramatické zvýšení hladin moří, jež by způsobilo zatopení pobřežních oblastí.

Národní akademie technických věd předložila některé možné odpovědi. Můžeme využít bezpečnou jadernou energii, snížit nákladnost solární energie nebo zachytávat a ukládat CO2 vznikající spalováním fosilních paliv. Tyto technologie ovšem ještě nejsou hotové a my nemůžeme jen čekat, až nám je přinese trh, protože vyžadují komplexní změny ve veřejné politice, která zajistí, že budou bezpečné, spolehlivé a přijatelné pro širokou veřejnost. Navíc neexistují žádné tržní pobídky, které by soukromé podniky přiměly k dostatečným investicím do jejich vývoje.

Vezměme si zachytávání a odvádění uhlíku. Myšlenka spočívá v tom, že by elektrárny a další velcí spotřebitelé fosilních paliv měli CO2 zachytávat a vhánět do trvalých podzemních úložišť, například starých ložisek ropy. To bude stát řekněme 30 dolarů na tunu uloženého CO2, takže podniky budou k takovému jednání potřebovat pobídku. Veřejné politiky dále budou muset podporovat zkoušení a zlepšování těchto technologií, zejména budou-li se využívat ve velkém rozsahu.

Bude zapotřebí vystavět nové elektrárny, aby bylo zachytávání uhlíku hospodárné, vybudovat nová potrubní vedení k přepravě CO2 do úložišť a vyvinout nové monitorovací systémy ke kontrole případných úniků. Dále bude zapotřebí vytvořit nové směrnice, které zaručí soulad s bezpečnostními postupy, a zajistit podporu veřejnosti. To vše si vyžádá čas, nákladné investice a rozsáhlou spolupráci mezi vědci a inženýry na univerzitách, ve státních ústavech a soukromých podnicích.

Tento typ technologií navíc bude užitečný jen tehdy, bude-li zaveden v širokém rozsahu, zejména v Číně a Indii. Z toho plyne další výzva pro technické novátorství: budeme muset podpořit přesun ověřených technologií do chudších zemí. Pokud si bohaté země nové technologie monopolizují, snaha o jejich globální využití k řešení celosvětových problémů bude zmařena. Technický vývoj by tudíž měl už od počátku zahrnovat kolegiální mezinárodní úsilí.

To vše bude vyžadovat nový celosvětový přístup k řešení problémů. Budeme muset přijmout globální cíle a pak zahájit vědecké, technické a politické procesy na podporu jejich dosažení. Budeme potřebovat nové rozpočtové pobídky, které povzbudí zkušební projekty a přispějí k přenosu technologií. A bude třeba novým způsobem vtáhnout do hry významné podniky tím, že jim dáme dostatek pobídek a tržních odměn za úspěch, aniž bychom jim dovolili ponechat si monopol na úspěšné technologie, jež bude nezbytné v široké míře uvést do praxe.

Fake news or real views Learn More

Jsem přesvědčen, že toto nové globální partnerství veřejné a soukromé sféry ohledně technického vývoje bude v nadcházejících letech významným cílem tvorby mezinárodní politiky. Půjde o hledání nových globálních přístupů ke spolupráci ve věci systémů čisté energie, léků a vakcín, zdokonalených postupů chovu ryb, odrůd plodin odolných vůči suchu a horku, aut s vysokým dojezdem a levných zavlažovacích technik.

Bohaté země by tyto snahy, které je třeba činit ve spolupráci s chudými zeměmi a soukromým sektorem, měly mohutně financovat. Úspěšné technické průlomy mohou lidstvu dát ohromující přínosy. Přijde doba, kdy bude vzrušující být vědcem nebo technikem, který se potýká s výzvami udržitelného rozvoje.