Jiný pohled na daňovou spravedlnost

Snižování daní je krédem volnotržních konzervativců už od dnů Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Teď se k volání po nižších daních připojili další politici, mezi jinými také francouzský prezident Jacques Chirac, Edmund Stoiber a dokonce švédští socialisté. Hlavním argumentem pro nižší daně je jejich ekonomická účinnost, ale svou roli odedávna hrají také zmatečná prohlášení o daňové "spravedlnosti". Je překvapující, že zmatkem trpí jak zastánci daňových škrtů, tak jejich odpůrci.

Daně jsou nejdůležitějším nástrojem společnosti k uplatňování její celkové koncepce spravedlnosti. Většina diskusí o daňové spravedlnosti se ale soustřeďuje jen na odporující si argumenty o nejspravedlivějším způsobu rozložení daňové zátěže napříč příjmovými skupinami. Tento přístup je však beznadějně krátkozraký, poněvadž neexistuje způsob, jak zhodnotit spravedlnost jakéhokoli rozložení daňových zátěží v poměru k příjmu, pokud na takové rozložení nepohlížíme v kontextu hodnot, jež společnost uznává a jež se snaží dodržovat.

Vzpomeňme například polemiku o tom, zda daně odstupňované dle výše příjmu mají být nahrazeny jednosazební či "paušální" daní. Třináctiprocentní paušální daň, kterou Rusko zavedlo v loňském roce, se kupříkladu těší velké oblibě u amerických konzervativců - včetně prezidenta Bushe - a celkově tato myšlenka získává stále výraznější podporu v americkém Kongresu.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/2EbOup9/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.