Jak zkrotit dopravu

V Paříži, New Yorku a Mexico City utíkají bohatí i chudí před letními parny do městských parků. Na mnoha místech v rozvojovém světě jsou vsak otevřená veřejná prostranství stejně vzácná jako stabilní demokracie. Nemusí jít o náhodu. Psát o veřejných prostranstvích ve městech jako Bogota, Dillí nebo Lima, kde jsou chudoba a spína vseobecně rozsířeným jevem, možná někomu připadá posetilé, ale ať se dotyčný zkusí zamyslet nad skutečností, že zajistění dostatku trávy a betonu pro chodce je měřítkem úcty jakékoliv vlády k lidské důstojnosti a demokratickým hodnotám.

Veřejná prostranství jsou místem, kde se chudí a bohatí setkávají jako rovní s rovnými. Pokud vlády nedokážou zajistit stejná pravidla pro vsechny v globální ekonomice, mohou alespoň zrovnoprávnit zábavu obyvatel měst ve volném čase. V zemích třetího světa to znamená nabídnout občanům čisté a vzkvétající veřejné parky a udržovat chodníky volné pro potřeby chodců. Zatímco druhá podmínka je v rozvinutém světě přijímána automaticky, chodníky v latinskoamerických zemích často připomínají jakési sporné území. Chodci by ale neměli bojovat s automobily. Představitelé vlád i měst by měli zajistit, aby se parky a vydlážděné stezky staly stejně vsudypřítomným prvkem městské krajiny jako parkovistě.

Jako starostu Bogoty mě téměř obžalovali z velezrady, neboť jsem trval na tom, aby chodci v této válce s automobily a komercí vítězili. Majitelé obchodů a řidiči si stěžovali, že o chodníky by se měli chodci i nadále dělit se zaparkovanými automobily, jak tomu bylo po léta. Museli jsme jim vysvětlovat, že přestože se chodníky táhnou podél cest, nejde o stejný druh komunikace. Že jsou spíse blízkými příbuznými parků a náměstí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/PZkTBzJ/cs;