5

Talent versus kapitál v jedenadvacátém století

ŽENEVA – Když se tvůrci finančních politik pokoušejí podpořit hospodářský růst, zaměřují se téměř bez výjimky na hledání nových způsobů jak uvolnit pouta kapitálu. V minulosti tento přístup fungoval, ale hrozí, že se vezme na lehkou váhu úloha, již při tvorbě a uskutečňování idejí umožňujících růst sehrává talent. Určujícím faktorem – či ochromujícím omezením – inovací, konkurenční schopnosti a růstu přitom v budoucnosti technologických změn a široce rozšířené automatizace nebude pravděpodobně v takovém rozsahu dostupnost kapitálu, ale spíš nabídka kvalifikovaných pracovních sil.

Geopolitické, demografické a ekonomické síly vytrvale přetvářejí trhy práce. Konkrétně technologie mění samotnou podstatu práce, způsobují zastarávání celých sektorů a povolání a zároveň vytvářejí úplně nová odvětví a pracovní zařazení. Podle některých odhadů by do roku 2025 mělo být možné automatizovat polovinu současných profesí. Spekulace, co je nahradí, sahají od předpovědí nečekaných příležitostí po prognózy rozsáhlé nezaměstnanosti, až většinu lidské práce zastanou stroje.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

První známky tohoto přeryvu už je vidět. Podle Mezinárodní organizace práce globální nezaměstnanost převyšuje 212 milionů a každoročně bude muset vzniknout dalších 42 milionů pracovních míst, má-li světová ekonomika poskytnout zaměstnanost narůstajícímu počtu nově příchozích na trh práce. Přitom loni 36 % zaměstnavatelů po celém světě hlásilo těžkosti při hledání talentů, což je nejvyšší číslo za sedm let.

K vyřešení tohoto nesouladu mezi nabídkou a poptávkou bude zapotřebí, aby vlády, firemní lídři, vzdělávací instituce i jedinci překonali pobídky k soustředěnosti na krátkodobé cíle a začali plánovat do budoucnosti, v níž jedinou konstantou jsou změny. Všichni se musí znovu zamyslet nad významem učení, podstatou práce a rolemi a úkoly různých stran, které mají zájem zajistit, aby pracující po celém světě dokázali plně využít svůj potenciál.

Podle předběžných výsledků průzkumu Světového ekonomického fóra ředitelé lidských zdrojů v části největších společností světa očekávají hluboké přeryvy plynoucí ze sílícího zavádění mobilního internetu a obláčkových technologií a využívání velkých dat, pružných pracovních dohod, třírozměrného tisku, vyspělých materiálů a nových dodávek energií. Jejich náhled na celkový vliv na hladiny zaměstnanosti v jejich odvětví byl povětšinou pozitivní – za předpokladu, že se v jejich vlastním sektoru i na trhu práce obecně dokážou rychle rozvíjet nové dovednosti pracovních sil.

Jelikož dnes technologie sílící měrou přebírají práci založenou na znalostech, kognitivní dovednosti, které jsou jádrem dnešních vzdělávacích soustav, zůstanou sice důležité, ale podstatný význam získají také behaviorální a nekongnitivní dovednosti potřebné ke spolupráci, inovacím a řešení problémů. Současné školy a univerzity, jimž vévodí hluboce individualistické a z podstaty soupeřivé přístupy, je potřeba přetvořit tak, aby se soustředily na schopnost učit se a na dovednosti potřebné ke spolupráci s ostatními. Nepostradatelné pro podniky napříč všemi sektory budou jedinečně lidské dovednosti jako schopnost pracovat v týmech, pěstovat vztahy a vnímat kulturní ohledy, a proto se musí stát stěžejní složkou vzdělávání budoucích generací.

Navíc vzhledem k tomu, že se vzdělávání stává celoživotním úsilím, podniky musí znovu promyslet svou úlohu v zajišťování konkurenceschopných pracovních sil. Některé společnosti už si to uvědomily a investují do průběžného učení, rekvalifikací a školení svých zaměstnanců. Většina zaměstnavatelů přesto stále očekává, že ze škol, univerzit a jiných společností převezmou předem vyškolené talenty.

Podnikatelský sektor bude muset čím dál častěji spolupracovat s pedagogy a vládami, aby vzdělávacím soustavám pomohl držet krok s potřebami trhu práce. Vzhledem k rychlým změnám v souborech dovedností nezbytných pro mnohá povolání musí podniky přesměrovat investice do školení zaměstnanců a celoživotního učení, zejména proto, že do řad pracovních sil nastupuje generace narozená kolem přelomu tisíciletí a hledá smysl a rozmanité zkušenosti, kde jejich předchůdci hledali plat a stabilitu.

Hospodářské cykly s sebou přirozeně nesou vzestupy a propady zaměstnanosti a sociálně zodpovědné podniky by měly následovat úspěšných příkladů společností jako Coca-Cola, Alcoa, Saudi Aramco, Africa Rainbow Minerals a Google ve snaze zmírnit nezaměstnanost a posílit schopnost lidí vydělat si na živobytí.

Svůj úkol při vytváření prostředí, ve kterém občané dokážou uplatnit svůj potenciál, musí plnit i vlády. Tvůrci politik musí využít důkladnějších měřítek k hodnocení lidského kapitálu a revidovat investice do školství, tvorbu osnov, postupy přijímání a propouštění zaměstnanců, integraci žen do pracovních sil, penzijní politiky, přistěhovaleckou legislativu a politiky sociálního zabezpečení. Jedním z nejméně využívaných nástrojů k uvolnění tvořivosti, posílení růstu a tvorbě zaměstnanosti zůstává regulatorní podpora podnikatelů a malých a středních podniků.

Chránit pracující a spotřebitele je nezbytné, ale ochrana konkrétních odvětví před dopady nových modelů podnikání nedokáže odsunout příští vlnu transformace. Namísto snahy utáhnout otěže přelomovým podnikům jako Airbnb a Uber by vlády měly zavést regulaci, která umožní jejich setrvalý růst a zároveň bude hledat způsoby jak jejich technologií a podnikatelských postupů využít k posílení sociálního blahobytu. Takové postupy zahrnují online kurzy pro nezaměstnané, pojištění digitálních pracovníků, virtuální odborové sdružování a daňové politiky zaměřené na ekonomiku sdílení.

Fake news or real views Learn More

Uvolnit latentní talent světa, a tedy celou jeho růstovou schopnost, od nás vyžaduje, abychom viděli za obzor hospodářských cyklů a čtvrtletních výkazů. Budoucnost překypuje potenciálem, ale jedině budeme-li dostatečně chytří a odvážní, abychom se jej chopili.

Z angličtiny přeložil David Daduč