1

Jak potlačit nepřenosné choroby

SEATTLE – Během posledních 25 let se snížily míry dětské úmrtnosti o 50 % a průměrná délka dožití se zvýšila o víc než šest let, zčásti díky koordinované globální snaze přemoci infekční nemoci, mimo jiné malárii, tuberkulózu (TBC), HIV/AIDS a obrnu. Navíc se na polovinu snížil podíl světové populace žijící v krajní chudobě. To jsou významné úspěchy, ale přinesly novou sérii výzev, s nimiž je naléhavě zapotřebí se vypořádat.

Jak se prodlužují životy a mění životní styly, světově zdaleka nejvýznamnější příčinou úmrtí se stávají nepřenosná onemocnění jako diabetes, kardiovaskulární choroby, rakovina a dýchací obtíže. Zatímco na malárii, TBC či HIV/AIDS zemřelo v roce 2014 zhruba 3,2 milionu lidí, v důsledku nepřenosných chorob zemřelo 38 milionů. A počty obětí nadále rostou.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Vezměme si diabetes, jednu z nejrychleji rostoucích nepřenosných chorob. Podle nedávné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) cukrovka v roce 2012 usmrtila 1,5 milionu lidí, zhruba tolik jako TBC. Ale zatímco počet úmrtí v důsledku TBC klesl od roku 1990 na polovinu, vliv diabetu rychle sílí. V roce 1980 žilo s cukrovkou 108 milionů lidí, tedy asi každý dvacátý; dnes nemocí trpí 400 milionů osob, tedy každý dvanáctý.

Nepřenosné choroby, v rozporu s všeobecnou představou, že jde o metlu zámožných lidí, neúměrně postihují chudé v zemích ve všech stadiích hospodářského rozvoje, ale především v zemích s nízkými a středně vysokými příjmy. Podle zprávy WHO k více než 80 % úmrtí souvisejících s diabetem dochází mimo země s vysokými příjmy. Jednou z příčin je, že častější varianta, diabetes 2. typu, souvisí s faktory životního stylu jako nedostatek pohybu, obezita, špatná strava a kouření, které jsou často běžnější mezi méně movitými lidmi.

Situace je ještě horší v tom, že v chudších komunitách se nedostává diagnostických nástrojů ani léků na diabetes a cenově jsou nezřídka mimo možnosti lidí. Nedávná studie pod hlavičkou PATH, s podporou společnosti Novo Nordisk, ukázala, že v některých případech měla na skladě inzulín jen třetina zařízení veřejného zdravotnictví a jen jedno ze čtyř mělo k dispozici testovací proužky ke kontrole diabetu. V Ghaně za třicetidenní zásobu pouhých dvou léků k prevenci komplikací utratíte patnáctidenní mzdu.

V důsledku těchto nedostatků se polovina případů diabetu mimo bohaté země nediagnostikuje ani adekvátně neřeší. To má podstatné lidské a ekonomické důsledky. Cukrovka vyžaduje celoživotní léčbu, a čím dřív se odhalí a zahájí léčba, tím lepší výsledek. Bez terapie diabetes způsobuje zdravotní obtíže, které znemožňují práci a často vedou k předčasnému úmrtí.

Co bude nutné k tomu, aby lidé měli nástroje a medikamenty k určení, léčbě a sledování diabetu?

V prvé řadě si tvůrci politik a dárci budou muset uvědomit nepoměrné dopady diabetu na chudé komunity a zaměřit víc pozornosti a financování na jeho prevenci a léčbu. Preventivní programy propagující zdravější stravu a cvičení mohou snížit výskyt diabetu 2. typu a u těch, kdo už onemocněním trpí, omezit komplikace. Investice do zdravotnických soustav mohou zemím s nízkými a středně vysokými příjmy pomoci přizpůsobit se těžknoucímu břemeni celoživotních onemocnění, jako je cukrovka.

Naléhavě je také nezbytné řešit otázku nákladnosti. Musíme odstranit nedostatky v distribučních systémech, které omezují přístup k léčivům a diagnostice a zvyšují jejich nákladnost. To si vyžádá lepší prognózy, plánování a distribuci, efektivnější vyjednávání o cenách a omezení marží.

Kromě toho musíme investovat do výzkumu a vývoje nízkonákladových diabetických léků a diagnostických nástrojů, které se hodí do prostředí s nedostatkem finančních prostředků. Naléhavě potřebné jsou důmyslné projekty, které zajistí spolupráci novátorských hlav z neziskovek, akademických kruhů a soukromého sektoru a přinesou efektivní, cenově dostupná a vhodná řešení.

Diabetes není mezi nepřenosnými chorobami výjimkou. Nezbytné léky a postupy používané k diagnóze a léčbě onemocnění srdce, rakoviny a dýchacích obtíží jsou pro pacienty v zemích s nízkými a středně vysokými příjmy oproti lidem v bohatém světě podstatně méně dostupné a poměrně nákladnější. Tento nepoměr přiměl lékařský časopis The Lancetoznačení krize nepřenosných chorob za „otázku sociální spravedlnosti naší doby“.

Pokud nezačneme jednat, krize se bude jedině dál zhoršovat. WHO očekává, že počet úmrtí v důsledku nepřenosných chorob stoupne v letech 2010 až 2020 o 15 %, přičemž k většině dojde v zemích s nízkými a středně vysokými příjmy.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Na programy související s nepřenosnými chorobami dnes jde jen 1 % globálního zdravotnického financování. To se musí změnit – a rychle. Nevšední pokroky v oblasti zlepšování globálního zdraví za posledních 25 let jinak přemůže stoupající příval osob trpících a umírajících v důsledku chronických onemocnění, kterým umíme preventivně bránit a která umíme léčit.

Z angličtiny přeložil David Daduč