44

Proč ucukne Syriza

LONDÝN – Řecko se zřejmě opět vyvléklo z finanční oprátky. Čerpáním z fondů na rezervním účtu při Mezinárodním měnovém fondu se mu podařilo splatit 750 milionů eur, paradoxně samotnému MMF, právě když se splátka dostávala do splatnosti.

Tato hra s ohněm není shoda náhod. Řecká vláda vedená stranou Syriza premiéra Alexise Tsiprase je od lednového nástupu k moci přesvědčena, že hrozba nesplácením – a tedy finanční krizí, která by mohla rozbít euro – jí dává vyjednávací páku kompenzující nedostatek řecké ekonomické a politické síly. I po několika měsících jsou Tsipras a jeho ministr financí Janis Varufakis, akademický expert na teorii her, tomuto názoru zřejmě stále věrní, navzdory nedostatku důkazů, o které by se opíral.

Jejich kalkulace ale vychází z mylné premisy. Tsipras a Varufakis předpokládají, že nesplácení by Evropu přinutilo volit z pouhých dvou alternativ: vyloučit Řecko z eurozóny, anebo mu nabídnout bezpodmínečnou úlevu při splácení dluhu. Jenže evropské orgány budou mít v případě řeckého selhání ještě třetí možnost. Namísto vynuceného odchodu by EU mohla Řecko uvěznit uvnitř eurozóny, finančně jej vyhladovět a pak s rukama v klíně sledovat, jak se zhroutí domácí podpora Tsiprasovy vlády.

Taková obléhací strategie – čekání, až Řecku dojdou peníze potřebné k zachování běžných funkcí vlády – teď vypadá jako nejslibnější postup, jímž by EU mohla zlomit řecký odpor. Fungovat pravděpodobně bude, protože řecká vláda zjišťuje, že je čím dál těžší dát dohromady dost peněz, aby na konci každého měsíce vyplatila mzdy a penze.