2

Proč je třeba sjednotit Sýrii

BERLÍN – Syrští opoziční aktivisté pravidelně vyjadřují zklamání z úrovně mezinárodní podpory, které se jim dostává. Ačkoliv poslední schůzka takzvaných „Přátel Sýrie“ (skupiny zemí, jejichž zástupci se pravidelně scházejí, aby mimo struktury Rady bezpečnosti OSN diskutovali o situaci v Sýrii) přinesla větší finanční pomoc, míra jejich skutečné ochoty angažovat se pro Sýrii zůstává sporná.

Spojené státy, Evropská unie, Turecko a většina arabských zemí se shodují na tom, že režim syrského prezidenta Bašára Asada už není legitimní. Zintenzivnili sankce proti vládě a poskytují různé druhy podpory opozičním skupinám. Některé státy dodaly automatické zbraně, střelivo a protitankové granátomety. Dodávky zbraní však vysychají a úpěnlivé prosby rebelů o protiletecké zbraně zůstávají bez odezvy.

Sousedé Sýrie ani západní vlády navíc nejeví ochotu k vojenské intervenci. Navzdory projevům solidarity totiž odmítli zřídit podél hranic se sousedními státy ochrannou zónu pro syrské civilisty i zavést bezletovou zónu pro syrské vojenské letectvo. V důsledku toho se syrské opoziční skupiny domnívají, že v konfrontaci s Asadovým brutálním režimem zůstaly osamocené.

Syrští opozičníci si však musí uvědomit, že absence rozhodné mezinárodní akce není pouze výsledkem faktu, že Rusko a Čína vetují v Radě bezpečnosti jakýkoliv smysluplný počin nebo že členské státy NATO nejsou ochotné vstoupit do další války v regionu. Tak jako opozice čeká na mezinárodní společenství, tak také mezinárodní společenství čeká, až se neorganizovaná syrská opozice přetaví v soudržnou a efektivní sílu. To zahrnuje ustavení společné platformy, která bude reprezentovat všechna relevantní uskupení včetně Místních koordinačních výborů, Syrského svazu koordinátorů revoluce a vojenských rad Svobodné syrské armády.