2

Syrský sektářský pat

PRINCETON – Z toho, co v Sýrii započalo jako revolta proti utiskovatelskému režimu, se vyvinula sektářská občanská válka a v poslední době i zástupný konflikt. Přitom se boj stále více zašmodrchává: spojenci sledují protichůdné cíle, projevují se hluboko zakořeněná napětí mezi komunitami a situace se stává téměř nezvladatelnou.

Na jedné straně podporují Spojené státy, Evropská unie, Turecko, Jordánsko, Saúdská Arábie a Katar opozici – změť ozbrojených frakcí s odlišnými agendami a ideologiemi, od syrských nacionalistů až po globální džihádisty. Tato nejednotnost odráží rozštěpenou syrskou společnost, která je výsledkem více než čtyř desetiletí brutální autoritářské vlády.

Na druhé straně stojí Rusko a Írán (a jeho zástupce, libanonský Hizballáh), které každá z vlastních důvodů podporují režim prezidenta Bašára Asada. Ruské motivy souvisejí s dědictvím studené války. Asadův režim důsledně zaujímal protizápadní stanoviska a stavěl se do jednoho šiku se Sovětským svazem a posléze s Ruskem. Sýrie dnes představuje poslední zbývající opěrný bod Ruska v arabském světě, zatímco všichni Asadovi regionální protivníci se řadí mezi spojence USA.

Angažmá Íránu odráží odlišný, mnohem starší boj – totiž boj sunnitů se šíity o kontrolu nad Blízkým východem. Vzhledem k tomu, že šíity ovládaný Írán poskytuje Asadovým jednotkám zbraně, peníze, vojáky a výcvik, získává sektářský rozměr konfliktu větší význam. Vládní síly se skutečně proměnily v sektářskou armádu motivovanou strachem, že pokud zvítězí převážně sunnitští vzbouřenci, vyhladí alavitskou menšinu blízkou šíitům, která v Sýrii už několik desítek let vládne.