0

Syrské nebezpečné známosti

Po atentátu na bývalého ministerského předsedu Libanonu Rafíka Harírího se oči celého světa upřely k Sýrii. Opoziční libanonské skupiny i Harírího příznivci z odpovědnosti za vraždu otevřeně obvinili režim syrského prezidenta Bašára Asada. Bushova administrativa, byť Sýrii formálně neobvinila, tak v podstatě učinila také, když odvolala svého velvyslance z Damašku. O USA se říká, že je krajně rozzlobilo syrské odmítnutí stáhnout své ozbrojené síly z Libanonu v souladu s rezolucí Organizace spojených národů.

Sílící opozice vůči syrské hegemonii v Libanonu je jen jedním ze čtyř souvisejících problémů, jimž Sýrie čelí a jimž se dosud nedostatečně věnovala. Další tři tvoří chování Sýrie v Iráku, vztahy země s USA a potřeba vnitřní reformy. Ačkoliv typickým rysem syrského režimu je zničující nehybnost, hrozí, že tyto potíže jedna druhou znásobí a mezinárodně Sýrii marginalizují ještě víc než dnes.

Syřané si ohledně Libanonu opakovaně mylně vykládají záměry Bushovy administrativy. Loni v září se USA společně s Francií zasadily o rezoluci 1559 Rady bezpečnosti OSN požadující syrské stažení a odzbrojení milic – zejména Hizballáhu. Došlo k tomu poté, co Asad loni v září rozhodl o neústavním prodloužení mandátu libanonského prezidenta Emila Lahúda, navzdory francouzským a americkým výstrahám. Syrští představitelé přesto dodnes v soukromí tvrdí, že USA nemyslí stažení vojsk vážně.

Syrští předáci nadále odmítají i požadavky ze samotného Libanonu, aby ukončili 28 trvající syrskou vojenskou přítomnost. Tyto požadavky se dramaticky vystupňovaly po Harírího smrti, když desítky tisíc spolustraníků bývalého premiéra, již dříve zůstávali ve věci Sýrie neutrální, skandovali „Sýrie ven“.