Po atentátu na bývalého ministerského předsedu Libanonu Rafíka Harírího se oči celého světa upřely k Sýrii. Opoziční libanonské skupiny i Harírího příznivci z odpovědnosti za vraždu otevřeně obvinili režim syrského prezidenta Bašára Asada. Bushova administrativa, byť Sýrii formálně neobvinila, tak v podstatě učinila také, když odvolala svého velvyslance z Damašku. O USA se říká, že je krajně rozzlobilo syrské odmítnutí stáhnout své ozbrojené síly z Libanonu v souladu s rezolucí Organizace spojených národů.
Sílící opozice vůči syrské hegemonii v Libanonu je jen jedním ze čtyř souvisejících problémů, jimž Sýrie čelí a jimž se dosud nedostatečně věnovala. Další tři tvoří chování Sýrie v Iráku, vztahy země s USA a potřeba vnitřní reformy. Ačkoliv typickým rysem syrského režimu je zničující nehybnost, hrozí, že tyto potíže jedna druhou znásobí a mezinárodně Sýrii marginalizují ještě víc než dnes.
Syřané si ohledně Libanonu opakovaně mylně vykládají záměry Bushovy administrativy. Loni v září se USA společně s Francií zasadily o rezoluci 1559 Rady bezpečnosti OSN požadující syrské stažení a odzbrojení milic – zejména Hizballáhu. Došlo k tomu poté, co Asad loni v září rozhodl o neústavním prodloužení mandátu libanonského prezidenta Emila Lahúda, navzdory francouzským a americkým výstrahám. Syrští představitelé přesto dodnes v soukromí tvrdí, že USA nemyslí stažení vojsk vážně.
Po atentátu na bývalého ministerského předsedu Libanonu Rafíka Harírího se oči celého světa upřely k Sýrii. Opoziční libanonské skupiny i Harírího příznivci z odpovědnosti za vraždu otevřeně obvinili režim syrského prezidenta Bašára Asada. Bushova administrativa, byť Sýrii formálně neobvinila, tak v podstatě učinila také, když odvolala svého velvyslance z Damašku. O USA se říká, že je krajně rozzlobilo syrské odmítnutí stáhnout své ozbrojené síly z Libanonu v souladu s rezolucí Organizace spojených národů.
Sílící opozice vůči syrské hegemonii v Libanonu je jen jedním ze čtyř souvisejících problémů, jimž Sýrie čelí a jimž se dosud nedostatečně věnovala. Další tři tvoří chování Sýrie v Iráku, vztahy země s USA a potřeba vnitřní reformy. Ačkoliv typickým rysem syrského režimu je zničující nehybnost, hrozí, že tyto potíže jedna druhou znásobí a mezinárodně Sýrii marginalizují ještě víc než dnes.
Syřané si ohledně Libanonu opakovaně mylně vykládají záměry Bushovy administrativy. Loni v září se USA společně s Francií zasadily o rezoluci 1559 Rady bezpečnosti OSN požadující syrské stažení a odzbrojení milic – zejména Hizballáhu. Došlo k tomu poté, co Asad loni v září rozhodl o neústavním prodloužení mandátu libanonského prezidenta Emila Lahúda, navzdory francouzským a americkým výstrahám. Syrští představitelé přesto dodnes v soukromí tvrdí, že USA nemyslí stažení vojsk vážně.