7

Švédsko v krizi

STOCKHOLM – Švédská politika po desetiletích dodržování víceméně stabilních pravidel a předvídatelných vzorců vstoupila v posledních týdnech na neznámé území. Mnozí jsou v šoku, že pouhé dva měsíce po nástupu do úřadu se rozpadla vláda a musela vypsat nové volby. Vždyť Švédsko v letech po globální finanční krizi roku 2008 platilo v Evropě za vzácný vzor úspěchu. Co se stalo?

Bezprostřední příčinou pádu vlády bylo odmítnutí rozpočtu předloženého v parlamentu středolevou koalicí; přednost dostal rozpočet navržený středopravými stranami sdruženými v Alianci, jež tvořily předchozí vládu. Po neúspěchu prosadit svůj první rozpočet – kvůli nenadálému rozhodnutí krajně pravicových Švédských demokratů (ŠD) podpořit protinávrh Aliance – vláda jednoduše nemohla pokračovat, jako by se nic nestalo.

Podhoubím této epizody byly zářijové volby, v nichž Aliance čtyř stran (působil jsem v ní jako ministr zahraničí) po osmi letech u moci prohrála. Alianční vládnutí bylo všeobecně považováno za úspěšné, leč osm let je v politice dlouhá doba.

Budiž. Jenže Aliance sice nesporně prohrála, ale hlavní opoziční Švédská sociálnědemokratická strana a její levicoví spojenci nezvítězili. Tři parlamentní levicové strany dokonce získaly o něco menší podíl hlasů než v roce 2010. Velkým vítězem byli populističtí ŠD, kteří svůj poměrný zisk v hlasování zdvojnásobili, na víc než 13 %. A jelikož žádná z ostatních stran nebyla ochotna se ŠD spolupracovat, jedinou životaschopnou alternativou byla menšinová vláda.