Švédská ponaučení pro řešení finanční krize

STOCKHOLM – Třebaže je Švédsko malá země, její zkušenosti s řešením vlastní finanční krize na počátku 90. let mohou sloužit jako cenné ponaučení pro druhé.

Švédská krize začala v roce 1991 první velkou insolvencí na finančním trhu. Následovala řada zničujících událostí:

• Většina bankovního systému upadla do hluboké krize. Jednu banku potkala likvidace a zbytek systému vyžadoval rozsáhlou vládní nouzovou pomoc.

• Hodnota nemovitostí se během čtyř let snížila přibližně o 35%. Akcie zaznamenaly za tři roky pokles o 55%.

• Navzdory pětisetprocentní úrokové sazbě centrální banky nebylo možné uchránit švédskou korunu, která byla navázaná na předchůdkyni eura, evropskou měnovou jednotku (ECU). Na podzim roku 1992, rok po vypuknutí krize, se koruna znehodnotila přibližně o 25%.

• Krize vyvolala prudký hospodářský pokles. HDP kleslo během tří let o 7% a nezaměstnanost se za pět let o 7% zvýšila.

• Během tříletého období vzrostl vládní dluh zhruba o 50%, přičemž deficit veřejných financí dosáhl 12% HDP. Klesající HDP vyvolalo snížení daňových výnosů, přičemž rostoucí nezaměstnanost vedla k automatickému zvýšení veřejných výdajů.

Ačkoliv se krize, která v roce 2007 započala ve Spojených státech, rozšířila do celého světa, jsou vyhlídky americké ekonomiky evidentně klíčové pro konečné globální zotavení. Předpokládáme-li, že USA zažívají typickou finanční krizi, pak letos klesne i HDP. Lze očekávat, že nezaměstnanost dosáhne vrcholu kolem 12% a hrubý veřejný dluh vzroste o 50%, což odpovídá přibližně 90% HDP.