9

Proč záleží na Cílech udržitelného rozvoje

ŘÍM – V návaznosti na pokrok dosažený v rámci Rozvojových cílů tisíciletí (RCT), jimiž se globální rozvojové snahy řídily v letech 2000-2015, světové vlády v současnosti dojednávají soubor Cílů udržitelného rozvoje (CUR) na roky 2016-2030. RCT se zaměřily na vymýcení krajní chudoby, hladu a nemocí, jimž lze předcházet, a byly nejdůležitějšími globálními rozvojovými cíli v dějinách Organizace spojených národů. CUR budou v boji proti krajní chudobě pokračovat, ale doplní ještě úkoly zajistit spravedlivější rozvoj a environmentální udržitelnost, zejména klíčový cíl potlačit nebezpečí plynoucí z člověkem vyvolané změny klimatu.

Pomůže ale světu nový soubor cílů přejít od nebezpečné jízdy ve vyjetých kolejích na stezku ke skutečně udržitelnému rozvoji? Dokážou cíle OSN opravdu něco změnit?

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Důkazy plynoucí z RCT jsou pádné a povzbudivé. V září 2000 Valné shromáždění OSN přijalo „Deklaraci tisíciletí,“ která RCT obsahovala. Těchto osm cílů se stalo úhelným kamenem rozvojových snah ve prospěch chudých zemí po celém světě. Dokázaly reálně něco změnit? Zdá se že ano.

Díky RCT došlo v nejchudších zemích světa, zejména v Africe, k výraznému pokroku při omezování chudoby, potlačování chorob a zlepšování přístupu ke školnímu vzdělávání a infrastruktuře. Globální cíle pomohly vyburcovat globální úsilí.

Jak to dokázaly? Proč na cílech záleží? Argument hovořící pro úspěch opřený o cíle nevyjádřil nikdo lépe než John F. Kennedy před 50 lety. V jednom z nejlepších projevů v moderních dějinách prezidentského úřadu USA, proneseném v červnu 1963, Kennedy prohlásil: „Určíme-li si jasněji svůj cíl, učiníme-li jej zvládnutelnějším a méně vzdáleným, dokážeme pomoci všem lidem, aby jej pochopili, čerpali z něj naději a neodolatelně k němu směřovali.“

Stanovit cíle je důležité z mnoha důvodů. V prvé řadě jsou zásadní pro společenskou mobilizaci. Svět se musí postavit jedním směrem, aby bojoval proti chudobě nebo pomohl dosáhnout udržitelného rozvoje, ale v našem hlučném, různorodém, rozděleném, natěsnaném, přehuštěném, roztěkaném a často přetíženém světě je velice těžké vyvinout vytrvalou snahu o dosažení jakéhokoli společného záměru. Přijetí globálních cílů pomáhá jednotlivcům, organizacím a vládám po celém světě dohodnout se na směru – v zásadě se zaměřit na to, co je pro naši budoucnost podstatné.

Druhou funkcí cílů je vyvinout kolegiální tlak. Po přijetí RCT byli političtí lídři veřejně i soukromě dotazováni, jaké kroky podnikají k ukončení krajní chudoby.

Třetím způsobem, jímž jsou cíle důležité, je pobízení epistemických komunit – znalostních, vědomostních a praktických sítí – k aktivitě kolem výzev udržitelného rozvoje. Jsou-li stanoveny odvážné cíle, tyto komunity spojující znalosti a praxi se scházejí, aby doporučily praktické cesty k dosažení výsledků.

Konečně cíle mobilizují sítě angažovaných stran. Lídři komunit, politici, ministři vlád, vědecká obec, přední nevládní organizace, náboženské skupiny, mezinárodní organizace, dárcovské organizace a nadace mají motivaci se sejít se společným záměrem. Takový postup mnoha zainteresovaných stran má zásadní význam pro zvládnutí komplikovaných výzev udržitelného rozvoje a boje proti chudobě, hladu a nemocem.

Kennedy sám před půlstoletím názorně předvedl vůdcovství uskutečňované nastavováním met, když na vrcholu studené války usiloval o mír se Sovětským svazem. V sérii projevů, která začala proslulým proslovem u příležitosti promocí na Americké univerzitě ve Washingtonu, Kennedy vybudoval kampaň za mír na kombinaci vize a pragmatického jednání, zaměřenou na dohodu o ukončení jaderných testů.

Pouhých sedm týdnů po projevu o míru Američané a Sověti podepsali Smlouvu o částečném zákazu jaderných zkoušek, průlomovou dohodu usilující o zpomalení studenoválečných závodů ve zbrojení, která by ještě několik měsíců před tím byla nemyslitelná. Tato smlouva sice rozhodně studenou válku neukončila, ale přinesla důkaz, že je možné vyjednávat a dohodnout se, a stala se základem pro budoucí pakty.

Po vyhlášení cíle či souboru cílů není ovšem nezbytné ihned ve velkém dosáhnout výsledků. Vyhlášení cílů je pouze první krok v realizaci plánu činností. Po stanovení mety musí následovat dobrá formulace politiky, dostatečné financování a nové instituce, které budou dohlížet na realizaci. Jakmile se začnou dostavovat výsledky, je zapotřebí je měřit a ve vytrvalé smyčce politické zpětné vazby revidovat a přizpůsobovat strategie, vše pod tlakem a s motivací vycházejících z jasných cílů a časových harmonogramů.

Tak jako svět udělal ohromný pokrok díky RCT, dokážeme najít cestu ke splnění CUR. Navzdory cynismu, zmatkům a obstrukční politice, které boj s chudobou, nerovností a degradací životního prostředí obklopují, je průlom možný. Přední mocnosti světa možná působí dojmem netečnosti, ale to se může změnit. Ideje mají svou váhu. Dokážou ovlivnit veřejnou politiku hlouběji a rychleji, než si kritici dokážou představit.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Ve svém posledním projevu k OSN v září 1963 Kennedy tehdejší mírotvorbu popsal citací Archimeda, který „při vysvětlování principu páky údajně řekl přátelům: ‚Dejte mi místo, kam se mohu postavit, a pohnu světem.‘“ Padesát let poté je na naší generaci, abychom světem pohnuli směrem k udržitelnému rozvoji.

Z angličtiny přeložil David Daduč