OXFORD – Důležitost oceánů nemůže být přehnaná. Poskytují 50% kyslíku, který dýcháme, krmí miliardy lidí a poskytují živobytí milionům dalších. Jsou hlavní biologickou pumpou globální termální a atmosférické regulace a pohonem vodního a živinného cyklu. A jsou jedním z nejsilnějších nástrojů ke zmírnění klimatické změny. Ve stručnosti, oceány jsou naším klíčovým spojencem a musíme dělat vše, co můžeme, abychom je ochránili.
To je stále důležitější, vzhledem k nebývalým a nepředvídatelným hrozbám, kterým v současné době čelíme. Ačkoliv byly oceány nedílnou součástí zpomalující se klimatické změny a absorbovaly více než 30% emisí skleníkových plynů a 90% přebytkového tepla vyrobeného od průmyslové revoluce, cena za to vše byla obrovská. Okyselení oceánů a jejich oteplování se děje alarmujícím tempem a již teď má zásadní dopad na některé z nejcennějších mořských ekosystémů – dopad, který se bude pouze stupňovat.
Dnes má velká část světa možnost pocítit vliv asi nejsilnějšího zaznamenaného jevu El Niño. Očekává se, že nepříznivé počasí, které je výsledkem tohoto fenoménu – který má sice původ v Tichém oceánu, ale ovlivňuje oceány celosvětově - bude mít letos nepříznivý vliv na zhruba 60 milionů lidí, čímž znásobí utrpení způsobené minulý rok. Je to alarmující připomínka naší zranitelnosti s ohledem na jak přírodně, tak lidsky způsobené šoky zemským systémům.
Tomuto všemu navzdory však pokračujeme v degradaci našich oceánů prostřednictvím vytrvalé destrukce přirozeného prostředí a biodiversity, včetně nadměrného rybolovu a znečišťování. Nedávné zprávy ukazují, že do roku 2025 mohou oceány obsahovat jeden kilogram plastu na tři kilogram ryb, což je znepokojivé. Tato činnost ulehčována chronickým selháváním globálního vládnutí; kupříkladu jedna pětina celkového výlovu z oceánů je nelegální.
Je třeba urgentní akce nejen k řešení klimatické změny prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů, ale také ke zlepšení odolnosti a zdraví našich oceánů. V roce 2015 – přelomovém roku pro globální závazky – světoví lídři naštěstí stanovili zachování a obnovu světových oceánů jako klíčovou komponentu nové rozvojové agendy OSN, která byla podchycena 17 takzvanými Udržitelnými rozvojovými cíli (SDG).
Konkrétně SDG 14 zavazuje světové lídry k ukončení nadměrného rybolovu, odstranění nelegálního rybolovu, založení více chráněných mořských oblastí, redukce plastového odpadu a dalších zdrojů mořského znečištění a ke zvýšení odolnosti oceánů k okyselování. Global Ocean Comission ocenila tuto podporu urgentní akce k ochraně oceánů, která úzce odráží soubor návrhů obsažený ve zprávě komise z roku 2014 - From Decline to Recovery: A Rescue Package for the Global Ocean.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Svět má tedy nyní odsouhlasený plán na uzdravení oceánů. Teprve se však určí, jak rychle a jak daleko se v něm dostaneme. A úkol, který před námi je, je obrovský – přetavit obdivuhodné a ambiciózní závazky v efektivní společnou akci na lokální, národní a mezinárodní úrovni.
Výzva je násobena slabým a fragmentovaným stavem globálního vládnutí. Na rozdíl od dalších SDG – jako například těch, co jsou věnovány zdraví, vzdělání či hladu – neexistuje žádné mezinárodní seskupení, které by mělo na starost implementaci oceánských SDG. Výsledkem je, že není jasné, kdo bude odpovědný za monitoring a měření pokroku a také zajištění zodpovědnosti.
K zajištění toho, aby SDG 14 neupadl někde v zapomenutí, navrhly vlády Fidži a Švédska, že svolají konferenci OSN o oceánech a mořích a to v červnu 2017 na Fidži, s podporou Švédska. Jejich návrh byl následovně sponzorován dalšími 95 zeměmi a jednomyslně přijat Valným shromážděním OSN v podobě rezoluce.
Tím, že upozorní na pokrok směrem ke splnění cíle SDG 14 a vypíchnutím míst, kde výsledky zaostávají, poskytne konference tolik potřebný “moment odpovědnosti.“ Současně tím, že přivede dohromady relevantní zainteresované subjekty, pomůže katalyzovat hlubší spolupráci mezi vládami, občanskou společností a privátním sektorem.
To je slibný krok kupředu, který reflektuje ohromný spád, jaký získaly v posledních letech snahy o ochranu oceánů. Dle přirozeného závěru z práce Global Ocean Commission bude mnoho jejích partnerů a podporovatelů tvrdě pracovat na udržení tohoto spádu, čímž zajistí, že vytvoření zdravých a odolných oceánů zůstane globální prioritou až do bodu, kdy se stane globální realitou. Podle Global Ocean Commission’s final report bude klíčem k úspěchu vytvoření nezávislého, transparentního mechanizmu pro monitoring, měření a podávání zpráv o nezbytných akcích potřebných k dosažení cíle SDG 14, stejně jako další konference OSN do roku 2030.
Současné i příští generace potřebují – a zaslouží si – zdravý a odolný oceán. Rostoucí uvědomění si výzev, kterým naše oceány čelí – spolu se silným odhodláním je řešit – je povzbudivé. Ale to je jen začátek. Doufejme, že se rok 2016 ukáže být rokem, kdy svět vstoupí do nové éry regenerace oceánů.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Many countries’ recent experiences show that boosting manufacturing employment is like chasing a fast-receding target. Automation and skill-biased technology have made it extremely unlikely that manufacturing can be the labor-absorbing activity it once was, which means that the future of “good jobs” must be created in services.
shows why policies to boost employment in the twenty-first century ultimately must focus on services.
Minxin Pei
doubts China’s government is willing to do what is needed to restore growth, describes the low-tech approaches taken by the country’s vast security apparatus, considers the Chinese social-credit system’s repressive potential, and more.
For the last several years, world leaders have made big promises and laid out bold plans to mitigate the climate crisis and help the neediest countries adapt. At this year's World Bank/IMF Spring Meetings, they must demonstrate that they can fulfill these promises, rather than simply touting new ones.
think policymakers need to get four things right to shore up the credibility of the international system.
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
OXFORD – Důležitost oceánů nemůže být přehnaná. Poskytují 50% kyslíku, který dýcháme, krmí miliardy lidí a poskytují živobytí milionům dalších. Jsou hlavní biologickou pumpou globální termální a atmosférické regulace a pohonem vodního a živinného cyklu. A jsou jedním z nejsilnějších nástrojů ke zmírnění klimatické změny. Ve stručnosti, oceány jsou naším klíčovým spojencem a musíme dělat vše, co můžeme, abychom je ochránili.
To je stále důležitější, vzhledem k nebývalým a nepředvídatelným hrozbám, kterým v současné době čelíme. Ačkoliv byly oceány nedílnou součástí zpomalující se klimatické změny a absorbovaly více než 30% emisí skleníkových plynů a 90% přebytkového tepla vyrobeného od průmyslové revoluce, cena za to vše byla obrovská. Okyselení oceánů a jejich oteplování se děje alarmujícím tempem a již teď má zásadní dopad na některé z nejcennějších mořských ekosystémů – dopad, který se bude pouze stupňovat.
Dnes má velká část světa možnost pocítit vliv asi nejsilnějšího zaznamenaného jevu El Niño. Očekává se, že nepříznivé počasí, které je výsledkem tohoto fenoménu – který má sice původ v Tichém oceánu, ale ovlivňuje oceány celosvětově - bude mít letos nepříznivý vliv na zhruba 60 milionů lidí, čímž znásobí utrpení způsobené minulý rok. Je to alarmující připomínka naší zranitelnosti s ohledem na jak přírodně, tak lidsky způsobené šoky zemským systémům.
Tomuto všemu navzdory však pokračujeme v degradaci našich oceánů prostřednictvím vytrvalé destrukce přirozeného prostředí a biodiversity, včetně nadměrného rybolovu a znečišťování. Nedávné zprávy ukazují, že do roku 2025 mohou oceány obsahovat jeden kilogram plastu na tři kilogram ryb, což je znepokojivé. Tato činnost ulehčována chronickým selháváním globálního vládnutí; kupříkladu jedna pětina celkového výlovu z oceánů je nelegální.
Je třeba urgentní akce nejen k řešení klimatické změny prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů, ale také ke zlepšení odolnosti a zdraví našich oceánů. V roce 2015 – přelomovém roku pro globální závazky – světoví lídři naštěstí stanovili zachování a obnovu světových oceánů jako klíčovou komponentu nové rozvojové agendy OSN, která byla podchycena 17 takzvanými Udržitelnými rozvojovými cíli (SDG).
Konkrétně SDG 14 zavazuje světové lídry k ukončení nadměrného rybolovu, odstranění nelegálního rybolovu, založení více chráněných mořských oblastí, redukce plastového odpadu a dalších zdrojů mořského znečištění a ke zvýšení odolnosti oceánů k okyselování. Global Ocean Comission ocenila tuto podporu urgentní akce k ochraně oceánů, která úzce odráží soubor návrhů obsažený ve zprávě komise z roku 2014 - From Decline to Recovery: A Rescue Package for the Global Ocean.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Svět má tedy nyní odsouhlasený plán na uzdravení oceánů. Teprve se však určí, jak rychle a jak daleko se v něm dostaneme. A úkol, který před námi je, je obrovský – přetavit obdivuhodné a ambiciózní závazky v efektivní společnou akci na lokální, národní a mezinárodní úrovni.
Výzva je násobena slabým a fragmentovaným stavem globálního vládnutí. Na rozdíl od dalších SDG – jako například těch, co jsou věnovány zdraví, vzdělání či hladu – neexistuje žádné mezinárodní seskupení, které by mělo na starost implementaci oceánských SDG. Výsledkem je, že není jasné, kdo bude odpovědný za monitoring a měření pokroku a také zajištění zodpovědnosti.
K zajištění toho, aby SDG 14 neupadl někde v zapomenutí, navrhly vlády Fidži a Švédska, že svolají konferenci OSN o oceánech a mořích a to v červnu 2017 na Fidži, s podporou Švédska. Jejich návrh byl následovně sponzorován dalšími 95 zeměmi a jednomyslně přijat Valným shromážděním OSN v podobě rezoluce.
Tím, že upozorní na pokrok směrem ke splnění cíle SDG 14 a vypíchnutím míst, kde výsledky zaostávají, poskytne konference tolik potřebný “moment odpovědnosti.“ Současně tím, že přivede dohromady relevantní zainteresované subjekty, pomůže katalyzovat hlubší spolupráci mezi vládami, občanskou společností a privátním sektorem.
To je slibný krok kupředu, který reflektuje ohromný spád, jaký získaly v posledních letech snahy o ochranu oceánů. Dle přirozeného závěru z práce Global Ocean Commission bude mnoho jejích partnerů a podporovatelů tvrdě pracovat na udržení tohoto spádu, čímž zajistí, že vytvoření zdravých a odolných oceánů zůstane globální prioritou až do bodu, kdy se stane globální realitou. Podle Global Ocean Commission’s final report bude klíčem k úspěchu vytvoření nezávislého, transparentního mechanizmu pro monitoring, měření a podávání zpráv o nezbytných akcích potřebných k dosažení cíle SDG 14, stejně jako další konference OSN do roku 2030.
Současné i příští generace potřebují – a zaslouží si – zdravý a odolný oceán. Rostoucí uvědomění si výzev, kterým naše oceány čelí – spolu se silným odhodláním je řešit – je povzbudivé. Ale to je jen začátek. Doufejme, že se rok 2016 ukáže být rokem, kdy svět vstoupí do nové éry regenerace oceánů.