11

Přelet nad globální ekonomikou

ISTANBUL – V posledních čtyřech týdnech jsem navštívil Sofii, Kuala Lumpur, Dubaj, Londýn, Milán, Frankfurt, Berlín, Paříž, Peking, Tokio, Istanbul a řadu míst napříč Spojenými státy. Nespočet výzev, jimž čelí globální ekonomika, se mi ani na chvíli výrazněji nevzdálil.

V Evropě zesláblo mezní riziko rozpadu eurozóny a ztráty přístupu Španělska a Itálie na trhy, když se Evropská centrální banka loni v létě rozhodla, že poslouží jako opora suverénních dluhů. Fundamentální problémy měnové unie – nízký potenciální růst, přetrvávající recese, ztráta konkurenční schopnosti a rozsáhlé objemy soukromého a veřejného dluhu – však vyřešeny nejsou.

Stěžejní dohoda mezi jádrem eurozóny, ECB a periferií – bolestivá úsporná opatření a reformy výměnou za masivní finanční podporu – se teď navíc rozpadá, jelikož únava z úspor na periferii eurozóny se střetává s únavou z finančních výpomocí v centrálních zemích jako Německo a Nizozemsko.

Únava z úsporných opatření na periferii jasně vysvítá z úspěchu sil namířených proti establishmentu v nedávných italských volbách, z rozsáhlých pouličních demonstrací ve Španělsku, Portugalsku i jinde a nově také ze zpackané finanční záchrany kyperských bank, která vyvolala značné rozhořčení veřejnosti. Napříč periferií získávají pozice populistické strany na levici i na pravici.