Ben Bernanke Larry Summers Wikimedia Commons

Problém se sekulární stagnací

DILLÍ – Jednou z věcí, na které se v nedávné diskusní výměně o přesvědčivosti sekulární stagnace shodli bývalý předseda Federálního rezervního systému USA Ben Bernanke a bývalý ministr financí USA Larry Summers, byla nutnost globální perspektivy. Z takového úhlu pohledu je však hypotéza o sekulární stagnaci v období před globální finanční krizí roku 2008 v nesouladu s jedním stěžejním faktem: globální růst v průměru převyšoval 4 %, což je nejvyšší zaznamenané tempo.

Tentýž problém je v patách Bernankeho hypotéze, že pomalý růst byl odrazem „globálního přebytku úspor“. Z keynesiánského pohledu nárůst úspor nemůže vysvětlit vzestup aktivity, jehož byl svět svědkem počátkem tisíciletí.

Zastánci hypotézy sekulární stagnace patrně chybně stanovili problém. Ze skutečně sekulární a globální perspektivy platí, že potíž leží ve vysvětlení předkrizového boomu. Přesněji řečeno spočívá ve vysvětlení spojitosti tří významných globálních dějů: vzestupu růstu (nikoli stagnace), poklesu inflace a snížení reálných (inflačně očištěných) úrokových měr. Každé přesvědčivé vysvětlení těchto tří dějů musí zmírnit důraz na rámec založený čistě na nabídce a poptávce a musí se zaměřit na vzestup rozvíjejících se trhů, zejména Číny.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/xP0Bils/cs;