Ben Bernanke Larry Summers Wikimedia Commons

Problém se sekulární stagnací

DILLÍ – Jednou z věcí, na které se v nedávné diskusní výměně o přesvědčivosti sekulární stagnace shodli bývalý předseda Federálního rezervního systému USA Ben Bernanke a bývalý ministr financí USA Larry Summers, byla nutnost globální perspektivy. Z takového úhlu pohledu je však hypotéza o sekulární stagnaci v období před globální finanční krizí roku 2008 v nesouladu s jedním stěžejním faktem: globální růst v průměru převyšoval 4 %, což je nejvyšší zaznamenané tempo.

Tentýž problém je v patách Bernankeho hypotéze, že pomalý růst byl odrazem „globálního přebytku úspor“. Z keynesiánského pohledu nárůst úspor nemůže vysvětlit vzestup aktivity, jehož byl svět svědkem počátkem tisíciletí.

Zastánci hypotézy sekulární stagnace patrně chybně stanovili problém. Ze skutečně sekulární a globální perspektivy platí, že potíž leží ve vysvětlení předkrizového boomu. Přesněji řečeno spočívá ve vysvětlení spojitosti tří významných globálních dějů: vzestupu růstu (nikoli stagnace), poklesu inflace a snížení reálných (inflačně očištěných) úrokových měr. Každé přesvědčivé vysvětlení těchto tří dějů musí zmírnit důraz na rámec založený čistě na nabídce a poptávce a musí se zaměřit na vzestup rozvíjejících se trhů, zejména Číny.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/xP0Bils/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.